Balkán se vrací k uhlí

V Severní Makedonii otevřou nový uhelný důl Živojno v blízkosti elektrárny Bitola. Foto: wikimedia.org

Balkánské země v jihovýchodní Evropě se ve snaze vypořádat se s celosvětovým nárůstem cen energií vracejí k uhlí. Například Severní Makedonie oznámila, že plánuje otevřít dva nové uhelné doly, které budou zásobovat elektrárny.

Novými uhelnými doly budou Živojno v blízkosti elektrárny Bitola na jihu země a Gushterica u elektrárny Oslomej na západě země. Vláda ani společnost ESM neuvedly, kdy budou otevřeny a kolik budou produkovat. Tamní Ministerstvo energetiky rovněž uvedlo, že chce nakoupit 3 miliony tun uhlí od sousedního Kosova, ačkoli žádná dohoda nebyla podepsána, napsal server msn.com.

S nástupem energetické krize jsme nejen my, ale všechny státy v Evropě okamžitě zvýšily výrobu elektřiny z uhlí, protože je to nejlevnější a nejbezpečnější (zdroj),“ řekl Vasko Kovačevski, generální ředitel státní energetické společnosti Elektrani na Severna Makedonija (ESM).

Německo si otvírá cestu ke znárodnění energetiky

Kosovo mezitím uvedlo, že o nákup uhlí projevily zájem i zahraniční společnosti – včetně německých. Kosovo má pátá největší ložiska hnědého uhlí na světě.

Srbsko uvedlo, že kvůli nedostatku dešťových srážek pro vodní elektrárny zvyšuje produkci uhlí a že bude dovážet 500 tun uhlí denně z Černé Hory.

Bosna, jediná balkánská země, která vyváží elektřinu, uvedla, že kvůli vysokým cenám energie a dopadům války na Ukrajině odloží plány na odstavení uhelných elektráren.

Rostoucí velkoobchodní ceny, nízké zásoby a ruská invaze na Ukrajinu způsobily prudký nárůst cen energií a přiměly mnoho zemí, aby se snažily zajistit si dodávky. To se však nelíbí ekologickým aktivistům.

Dekarbonizace je jedním z pilířů zelené agendy a my předkládáme plán uhelného dolu? To je nepřijatelné,“ řekla Nevena Smilevska z ekologické skupiny Eko-svest ve Skopji.