Doba čtení:1 m, 57 s
Podle zvláštního velvyslance ČR pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky by limity těžby hnědého uhlí v Česku neměly být prolomeny. Je to jistota, která platí již od roku 1991, tato debatu by měla být uzavřena, řekl v pořadu Interview na ČT24. Dodal, že klíčová bude otázka centrálních rozvodů tepla.
Česko podle Bartušky potřebuje jasnou strukturu pro energetiku na příští desetiletí. Součástí by měly být jasné limity. „Myslím si, že pokud se budeme dívat více na situaci okolo nás, na Evropu a na její souboj s uhlíkem s CO2, tak je člověku jasné, že za příštích deset, patnáct let, bude velmi obtížné pálit uhlí. Ekonomicky. A to je vcelku jasné,“ míní Bartuška.
Dodal, že díky americkému břidličnému plynu je nyní uhlí ze Spojených států mimořádně levné. To uhlí, které se dnes pálí v Německu, je především ze Spojených států. Jak moc je to ekologické, to je otázka, ale každopádně se to vyplatí.
Klíčové podle něj bude, zda v Česku přežijí centrální rozvody tepla, které jsou do značné míry závislé právě na uhlí. „Uhlí potřebujeme primárně pro kotelny, nebo je musíme přestavět na něco jiného,“ poznamenal. Jako největší problém české energetiky vidí to, že se začne rozdělovat na dvě oddělené části. Lidé, kteří na to mají a mají vlastní dům nebo bydlí na vesnici, budou víceméně soběstační. Nebo již jsou. Pro lidi na sídlištích nebo ve velkých městech tato možnost není. A energetika bude stále víc sociální problém, konstatoval.
Bartuška upozornil na to, že Česká republika nemá takové geografické podmínky pro obnovitelné zdroje jako například sousední Německo, proto je zaměření státní energetické koncepce na jádro jen logickým vyústěním. „Nechceme být závislí na dovozech ropy a plynu, proto jsme se zaměřili na atom. Největší výhoda atomových elektráren je, že palivo tvoří asi jen dvě procenta nákladů na výrobu energie, u plynu je to 70 procent,“ poznamenal. Dodal, že jádro v Česku zatím podporu má, jestli ji bude mít do budoucna, Bartuška nedokáže odhadnout.
Václav Bartuška je zvláštním velvyslancem České republiky pro otázky energetické bezpečnosti od roku 2006. V roce 2010 stal zvláštním vládním zmocněncem pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Studoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a patřil k vůdcům revoluce v roce 1989. Ve svých 22 letech se stal členem parlamentní komise pro dohled na vyšetřování událostí 17. listopadu.