Doba čtení:1 m, 35 s
Energetický gigant ČEZ chce za tři desítky let zavřít všechny své elektrárny na fosilní paliva. Na konferenci o změnách klimatu v Paříži to řekl šéf ČEZ Daniel Beneš. Dodal, že příkladu české firmy by měla následovat celá Evropa. Informaci přinesl server IHNED.cz.
„Naší strategií je stát se do roku 2050 společností s nulovými emisemi,“ řekl Beneš. Dodal ale, že uhelné elektrárny budou hrát v evropské energetice v nadcházejících letech nadále nezastupitelnou roli.
ČEZ má oproti konkurentům z řad německých koncernů jako RWE či E.ON ve svém tažení výhodu. Už dnes vyrábí přes 62 procent své elektřiny z jaderných zdrojů, které neprodukují žádné emise. Zbytek však připadá převážně na hnědouhelné elektrárny v severních Čechách, které budou s největší pravděpodobností v následujících desetiletích postupně odstaveny. Měly by je nahradit nové jaderné bloky v Temelíně a Dukovanech a zřejmě také nové obnovitelné zdroje. Ty zatím v energetickém mixu firmy ČEZ tvoří jen 2,13 procenta.
Německo se od jádra odvrátilo po havárii na fukušimských blocích v Japonsku. Tamní energetiky tak musí k nízkoemisní výrobě směřovat pouze pomocí obnovitelných zdrojů, zejména solárních a větrných elektráren.
Na jádro sází v pondělí schválená energetická koncepce. V roce 2040 bude energetický mix výroby elektřiny tvořit z 46 až 58 procent jaderná energetika, z 18 až 25 procent obnovitelné zdroje, černé a hnědé uhlí z 11 až 21 procent a zemní plyn z pěti až 15 procent.
Na problém financování jádra v Česku upozoril analytik J&T Michal Šnobr. Tvrdí, že už nyní vzniká kolem dostavby jaderných zdrojů nebývalý paradox, který občas vypadá v podání našich vládních politiků jak přistání Marťanů uprostřed energetiky EU. Na jedné straně chce vláda tvrdošíjně za každou cenu rozvíjet jadernou energetiku a na druhou stranu k tomu nechce za žádnou cenu vytvořit nezbytně nutné podmínky – garance či jinou formu státní podpory.