Doba čtení:3 m, 7 s
Chvaletická elektrárna už několik let usiluje o výjimku z emisních limitů. Vlastník, kterým je skupina Sev.en, už investoval sedm miliard korun, díky nimž se podařilo snížit emise o dvě třetiny. Celý proces ekologizace popsal v rozhovoru pro deník Metro generální ředitel Elektrárny Chvaletice Václav Matys.
„V elektrárnách řešíme skoro totéž co automobilky, které nyní přecházejí na Euro 7. Akorát to máme trochu složitější, protože pracujeme pořád na stejném zařízení ze 70. let. Třeba emise oxidů dusíku ale snižujeme pomocí velmi podobné technologie jako automobilový průmysl. Takže když před rokem vypukla panika na trhu kvůli hrozícímu nedostatku AdBlue, byla to komplikace i pro nás. Z nově instalovaných technologií jsme zatím nejvíce pyšní na takzvané látkové filtry, které v době výstavby tvořily největší komplex v republice. Na této investici se mimochodem ukázalo, jak důležitá je při ekologizaci spolupráce mezi provozovateli. Zatímco my jsme využili zkušeností kolegů z Teplárny Kladno, kde tuto technologii použili jako první v České republice, naše poznatky zase pomohly Elektrárně Tušimice. Díky tomu tam vzniklo již o generaci dokonalejší zařízení. V následujících letech nás ve Chvaleticích čeká ladění stávajících a doplňování některých dalších technologií sloužících zejména ke snížení emisí rtuti,“ popsal Matys.
Ten si nechce připouštět, že by kvůli absenci výjimky musel být provoz elektrárny ukončen. Vysvětluje, že některé technologické procesy zkrátka nelze urychlit. „Kdyby šlo jen o peníze, tak by to reálné bylo, ale tady jde bohužel o technickou proveditelnost. Zkuste výzkumníkům nařídit, aby zkrátili vývoj z šesti let na šest měsíců. Je třeba si uvědomit, že každá elektrárna, a dokonce i každý výrobní blok je originál a vyžaduje specifický přístup. Neexistuje univerzální návod ani univerzální technologie, která funguje všude stejně dobře. V současné době probíhá ve všech českých elektrárnách výzkum a vývoj technologií snižujících emise rtuti. Nové znalosti a pokroky si technici vzájemně sdělují ku prospěchu všech, někde se daří lépe, jinde se postupuje pomaleji,“ vysvětlil šéf elektrárny.
Upozornil, že snížení emisí na požadované hodnoty zvládly zatím pouze menší a provozně o dost mladší teplárny včetně Teplárny Kladno, kterou rovněž provozuje skupina Sev.en.
„Všechny velké elektrárny potřebovaly výjimky. Proč? Vrátím se k automobilovému příměru. Představte si, že by se nové emisní normy vztahovaly i na staré vozy a vy byste jako majitel musel vyměnit prakticky všechno, motor, převodovku, katalyzátor a výfuk, aniž byste měl jistotu, že nové limity splníte. Energetika je nejen v Česku, ale skoro po celé Evropě pořád postavena na elektrárnách ze 70. let. Představa, že tyto zdroje čmárnutím bruselské tužky sníží emise, je mimo realitu. Bez emisních výjimek už by byla potmě polovina Evropy,“ upozornil Matys.
Elektrárna Chvaletice loni vyrobila rekordní množství elektřiny, které odpovídá sedmi procentům spotřeby České republiky nebo třeba dvojnásobku roční spotřeby celého Pardubického kraje.
„Ale pozor, to se bavíme pouze o roční bilanci. Z hlediska stability sítě je důležitější pohled na disponibilní výkon v jednotlivých dnech a hodinách. V extrémních situacích může podíl Chvaletic na aktuálním zatížení překročit klidně i 10 procent,“ vysvětlil Matys, podle nějž by případné omezení provozu mělo značné negativní důsledky pro celou českou energetiku.
„Očekáváme-li od energetiky spolehlivé dodávky energií za rozumnou cenu a s nízkými dopady na životní prostředí, pak omezení provozu Elektrárny Chvaletice by šlo úplně proti všem těmto požadavkům. Místo nás by totiž chybějící elektřinu v lepším případě vyrobili jiní dráž a špinavěji, v horším vůbec,“ popsal ředitel.
Dramatické dopady by omezení mělo i na české stavebnictví. Chvaletice totiž patří k největším dodavatelům popílků a dalších vedlejších energetických produktů. Tyto zbytky po spalování uhlí jsou čím dál důležitější součástí cementu, sádrokartonů, betonových prefabrikátů a dalších stavebních výrobků.