Řeka Bílina mezi Mostem a Chomutovem dostane znovu živé koryto s meandry a tůněmi místo roury, ve které dosud protékala. Povodí Ohře tam zahájilo hlavní stavební práce, hotovo má být v roce 2028.
Rok 1981. Stavbaři dokončili přeložku, tedy přesměrování řeky do nového koryta, a Bílina se na úseku dlouhém tři kilometry proměnila v potrubí. Důvod byl podle serveru pozitivni-zpravy.cz prostý: voda tekla přes nestabilní výsypku, tedy navršenou zeminu z okolních dolů, a hrozilo, že prosákne do sousedního uhelného lomu. Od té doby řeka v tomhle místě neměla břehy ani dno, jen trubky. Teď se to otáčí. Potrubí je po pětačtyřiceti letech provozu ve špatném stavu a potřebuje stále častější kontroly a opravy. Místo dalšího záplatování se začne celé rozebírat.
Bílina v trubkách protéká takzvaným Ervěnickým koridorem. Ten začal vznikat od konce padesátých let minulého století jako odpověď na stále se rozšiřující povrchovou těžbu uhlí v regionu. Dva velké hnědouhelné lomy se k sobě postupně nebezpečně přibližovaly. Mezi nimi proto musel zůstat úzký bezpečný pás. Bez něj by Most zůstal obklíčený lomy a přerušilo by se jeho dopravní i technické spojení s Jirkovem. Právě tímhle pásem vodohospodáři řeku protáhli. S tím, že roura bude navždy, nikdo nepočítal. „Původně se počítalo s tím, že se bude rušit někdy kolem roku 2000 a vidíte, vydrželo to o 26 let déle,“ řekl televizi hlavní stavbyvedoucí Petr Vít. Přeložku ve skutečnosti netvoří jedna roura, ale čtyři trubky o průměru 1,2 metru. Proto se dnes mluví o dvanácti kilometrech potrubí, i když samotný úsek řeky měří jen tři kilometry.
Pustit řeku zpátky do krajiny není jen otázkou vykopání příkopu. Nové koryto povede pořád přes výsypku, která není všude stejná. Voda z ní nesmí utíkat. Základem proto bude podzemní stěna dlouhá pět a půl kilometru. Vzniká ze směsi popílku a cementu, kterou stroj na místě zamíchá do původní zeminy. Aby se stěna opřela o nepropustné podloží, sahá místy až sedm metrů hluboko, přitom je široká jen půl metru. „Hlavním účelem této bariéry je ochrana vody protékající danou oblastí a omezení průsaků,“ vysvětlil zástupce stavbařů Przemysław Dobrzycki. Stroj, který směs do země zamíchává, připomíná obří míchačku. Zakusuje se do země, nabírá navážku a tryskou ve špičce do ní rovnou vstřikuje těsnicí směs. Technologie pochází z Polska a podobný stroj podle stavbyvedoucího jinde v Česku nejspíš nemají. Geologové navíc objevili propustné vrstvy i přímo pod plánovaným korytem. Stavbaři tam proto přidají i vodorovné těsnění. „Vznikne tu taková vana, místy až třicet metrů široká, která bude zavázaná do nepropustných jílů,“ popsal Vít Chomutovskému deníku.
Historická těžní věž ožívá, rozpohyboval se i unikát z roku 1891
Cílem není další kanál, ale řeka, která bude vypadat co nejvíc přírodně. Povodí Ohře chce, aby se tok znovu stáčel v meandrech a aby v něm vznikly tůně. Zajímavost: Z dvanácti kilometrů trubek nezmizí všechno. Zhruba třicet metrů potrubí zůstane na místě jako připomínka jedné vodohospodářské éry. Na začátku i na konci nového koryta vyrostou kamenité skluzy, jakési schody z balvanů. Po nich budou moct migrovat ryby i další živočichové proti proudu. Na výsledek se nebude čekat dlouho. „Do prvních tří let po zprovoznění očekáváme, že se v řece budou vyskytovat první vodní živočichové a rostliny,“ uvedlo Povodí Ohře.
Podle podepsané smlouvy vyjde stavba na 166 milionů korun s daní. Vysoutěžená cena je výrazně nižší, než se odhadovalo při vypisování soutěže. Stavbu z velké části pokrývá evropská dotace 196 milionů korun z programu Spravedlivá transformace, tedy z peněz určených uhelným regionům na odchod od těžby. Ústecký kraj celý projekt označil za jednu z největších krajinářských obnov v novodobé historii českých uhelných regionů.
Bílina pramení v Krušných horách, kde je její voda čistá. Pověst nejšpinavější řeky v Česku si vysloužila až níž po proudu, kolem velkých průmyslových a chemických podniků. Proto má nynější stavba takovou váhu. Podle Forbesu jde o největší návrat řeky do přírody na českých řekách od pádu komunistického režimu — řeka, kterou tehdejší doba zavřela do trubek kvůli uhlí, se teď vrací zpátky do krajiny. Že nejde jen o slova investora, potvrzuje i nezávislý hlas. Hana Matějková z Ekologického centra Most pro Krušnohoří mluví o řece takhle: „Její ekologická kondice se za poslední desetiletí výrazně zlepšila. Zejména díky pravidelným zásahům, vysazování ryb i útlumu průmyslové zátěže,“ říká. Zároveň připomíná, že Bílina pořád patří k nejzatíženějším tokům v povodí Ohře. Podobně to vidí i ředitel Povodí Ohře Jan Svejkovský: kvalita vody se výrazně zlepšila, i když zátěž je tam stále velká. Nové koryto na tuhle změnu přímo navazuje. „Návrat do přírodě blízkého koryta je dalším krokem v této změně,“ dodává Matějková. Pokud stavba poběží podle plánu, poteče Bílina mezi Mostem a Chomutovem v roce 2028 znovu vlastním korytem.