Biouhel se předvede na vršanských výsypkách

Výsledky experimentu budou publikovány v rámci disertačních prací a ve vědeckých časopisech. Foto: Vršanská uhelná

Snižovat uvolňování CO2 do ovzduší a zvýšit kvalitu půdy na rekultivacích by do budoucna mohl biouhel. Na rekultivacích Vršanské uhelné nyní vědecký tým Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze v čele s Markétou Hendrychovou provádí experiment, který by měl význam biouhlu potvrdit. Projekt „Biouhel – smart budoucnost posttěžební krajiny“ Vršanská uhelná podpořila nejen poskytnutím vhodných ploch na svých rekultivacích, ale také finančně.

Experiment byl zahájen v jarních měsících letošního roku na rekultivacích vnitřní výsypky lomu Vršany. Jedná se o plošinu se zemědělskou rekultivací a přilehlý západně orientovaný svah. „V souvislosti s globálními změnami klimatu a snahou snížit uvolňování CO2 do ovzduší by se budoucnost mohla ubírat cestou biouhlu. Vyrábí se zuhelnatěním organické hmoty bez přístupu vzduchu termickým procesem zvaným pyrolýza, která při běžném tlení nebo spalování emituje do ovzduší velké množství CO2 a pravděpodobně přispívá ke globálnímu oteplování. Pokud biouhel dále nespálíme, ale vneseme do půdy, může zde setrvat i několik tisíciletí a navíc přinést člověku mnoho dalších bonusů pro své komplexní podpůrné vlastnosti,“ uvedla Markéta Hendrychová.

Čtěte také:
Rekultivaci pomůžou nová auta
Pozemky po těžbě uhlí využijí i Lesy ČR

Biouhel efektivně zadržuje v půdě vodu, živiny, zejména P, K a N, které by jinak byly mnohem rychleji splaveny do nižších vrstev půdy. Podobně jako humusové látky má schopnost živiny udržet, ale i zpětně uvolnit rostlinám, zvyšuje provzdušnění půdy, což spolu s uhlíkem samotným podporuje aktivitu mikroorganismů, včetně symbiotických.

Biouhel má velký potenciál v uhelných regionech nejen pro své výborné sorpční vlastnosti. Jeho aplikací do výsypkových zemin mohou vzniknout vysoce úrodné půdy s velkým potenciálem pro budoucnost. Biouhel napomůže také ujímání lesních sazenic a usnadní pěstební péči o nově založené lesnické rekultivace. Dále zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy, zlepšuje její strukturu a stabilitu agregátů, takže může fungovat také jako protierozní opatření. V případě kontaminace půd účinně adsorbuje nežádoucí prvky. „Biouhel je tedy multifunkčním řešením pro tak specifické prostředí, jako jsou hnědouhelné výsypky a může pro pečlivě vytvářenou rekultivovanou krajinu znamenat mnoho přínosů,“ uzavřela Markéta Hendrychová.

Výsledky experimentu budou publikovány v rámci disertačních prací a ve vědeckých časopisech. Předpokládá se také aktivní účast na vědecké konferenci.