Braniborský premiér zpochybnil dřívější odklon od uhlí

Braniborský ministerský předseda Dietmar Woidke požaduje s ohledem na zajištění energetické bezpečnosti přezkoumat harmonogram ukončení těžby a spalování uhlí. Foto: wikipedia.org

Braniborský ministerský předseda Dietmar Woidke (SPD) se domnívá, že po ruském útoku na Ukrajině má smysl přezkoumat dřívější ukončení těžby uhlí. Považuje totiž dodávky energie za ohrožené. Woidke to řekl deníku Morgen Post.

Domnívám se také, že by bylo dobré, kdybychom ještě letos zvážili, zda je harmonogram ukončení těžby uhlí v roce 2030 reálný, a to i na pozadí těchto skutečností,“ řekl Woidke. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) oznámil, že v této souvislosti vypracuje analýzu. Woidke uvedl, že Německo je do jisté míry závislé na Rusku, pokud jde o dodávky energie, „a proto je také do jisté míry náchylné k vydírání“. Jde o zajištění co největší nezávislosti v dodávkách energie a „přiměřených cen energie“.

Nová německá koalice se před časem shodla, že ukončení těžby uhlí v Německu by se mělo „v ideálním případě“ posunout už na rok 2030. Woidke však pro případný uhelný konec stanovil nepřekročitelné podmínky: „Dodávky elektřiny by musely být stoprocentně zajištěny bez uhlí, cena elektřiny by musela být přijatelná a v uhelných dolech by musela být včas k dispozici nová pracovní místa.“

Válka ukazuje zelené Evropě barvu reality

Ministr hospodářství Habeck si již před eskalací situace na Ukrajině nechal vypracovat odborný posudek na zásobování Německa energií od Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) s otázkou, zda je možné zajistit dodávky energie bez dodávek plynu a ropy z Ruska. Podle Habecka se institut domnívá, že je to možné. Neřekl ale, za jakých podmínek.

Woidkeho požadavek narazil na odpor Zelených. Poslankyně zemského sněmu Ricarda Budkeová se domnívá, že dřívější datum je nezbytné: „Ukončení těžby uhlí v roce 2030 je a zůstává z hlediska klimatické politiky nezbytné,“ napsala na Twitteru.

Načasování ukončení těžby uhlí bylo v posledních letech předmětem mnoha diskusí. Před čtyřmi lety zřídila německá vláda Komisi pro růst, strukturální změny a zaměstnanost. Jejím hlavním úkolem bylo vypracovat plán postupného omezování a ukončení výroby elektřiny z uhlí v Německu. Podle návrhů komise se má výroba elektřiny z uhlí snížit ze současných 30 megawattů na 17 megawattů v roce 2030 a nejpozději v roce 2038 se od ní má zcela upustit.

Vážně ještě chcete sázet na plyn?

V době před zasedáním uhelné komise se Woidke vždy vyslovoval pro delší dobu provozu elektráren, která by podle jeho přesvědčení měla přesáhnout rok 2040. Z pohledu Woidkeho zatím restrukturalizace energetického průmyslu nepokročila tak daleko, aby bylo v blízké budoucnosti možné zásobování bez uhlí. V Braniborsku stále pracuje přímo v uhelném průmyslu asi 8 000 lidí a asi 15 000 v dodavatelských firmách.

Braniborsko je současně průkopníkem ve výstavbě obnovitelných zdrojů. V současnosti již má 3 700 větrných turbín, 35 000 fotovoltaických systémů a více než 500 systémů na biomasu, což znamená, že má nejvyšší instalovaný elektrický výkon z obnovitelných zdrojů energie na obyvatele v Německu a již nyní by mohlo vyrábět dvě třetiny potřebné energie z obnovitelných zdrojů. Tato expanze však naráží na své limity. Odpor proti novým větrným elektrárnám v posledních měsících prudce vzrostl.