ČEPS: Místo uhelných musí být postaveny jiné zdroje

Odstavování uhelného výkonu musí být dle dokumentu doprovázeno výstavbou nových zdrojů se stabilním výkonem (dozdrojování). Foto: ČEZ

Rychlý odklon od uhelných zdrojů v kombinaci s neexistujícími novými zdroji (dozdrojování) povede ke značné zdrojové nepřiměřenosti. Toto důrazné varování obsahuje „Hodnocení zdrojové přiměřenosti výrobních kapacit elektrizační soustavy ČR do roku 2040“ (MAF CZ 2021), které představil provozovatel české přenosové soustavy, společnost ČEPS.

Dokument pravidelně analyzuje dopady různých scénářů vývoje zdrojového mixu v České republice ve střednědobém horizontu a upozorňuje na případný nedostatek zdrojů. Navazuje přitom na hodnocení přiměřenosti zdrojů na evropské úrovni, které zpracovává asociace ENTSO-E. Zdrojová přiměřenost představuje způsobilost zdrojů vyprodukovat dostatečné množství elektrické energie, které uspokojí poptávku zákazníků ve všech hodinách sledovaného období. MAF CZ je od roku 2016 každoročně zpracováván na základě požadavků unijní legislativy, která členským státům stanoví povinnost hodnotit přiměřenost výrobních zdrojů na evropské úrovni a zároveň jim dává možnost doplnit tuto analýzu o vnitrostátní analýzu.

Lidé ve Vamberku si za teplo připlatí desetitisíce

Uhlí je nutné nahradit

Zcela zásadním sdělením aktuálního dokumentu je, že odstavování uhelného výkonu musí být doprovázeno výstavbou nových zdrojů se stabilním výkonem (dozdrojování). V opačném případě se Česká republika dostane do vážných problémů. V případě urychlení odchodu od uhelné energetiky dříve než v roce 2038 bude potřeba zavést kapacitní mechanismy pro podporu výstavby zdrojů se stabilním výkonem, aby byla dodržena bezpečnost dodávek elektřiny, a to i přes rychlý nárůst podílu OZE, který scénáře MAF CZ 21 obsahují.

MAF CZ 21 dále ukazuje, že Česká republika bude od roku 2025 výrazně importní s předpokladem velké závislosti na dovozu elektřiny z přebytkových zemí (Francie, severní Evropa), přičemž zůstává otázkou, zda bude v případě přebytku v těchto zemích elektrická energie skutečně exportována nebo bude využita v domácím průmyslu. Po roce 2035 je pak indikováno další zhoršení situace, které by mohlo vést k vážným problémům s přiměřeností soustavy. S ohledem na ohrožení zdrojové přiměřenosti bude třeba opětovně diskutovat o dalším prodloužení doby životnosti Jaderné elektrárny Dukovany nad horizont roku 2045.

Máme přejít na vodík. Dokážeme ho vyrobit dost?

ČEPS v analýzách přednostně používá rozvojové scénáře a postupy definované jednotně v rámci EU. Hodnocení zdrojové přiměřenosti přitom zpracovává ve více scénářích, které stanoví koridory možného vývoje ukazatelů zdrojové přiměřenosti. MAF CZ 21 počítá například s potenciálním vlivem unijního klimatického balíčku Fit for 55, pandemie COVID-19, působením Modernizačního fondu či vývojem cen emisních povolenek. Novinkou MAF CZ 21 je stanovení trendových indikátorů cen silové elektřiny, síťových poplatků a vývoje emisní ekonomiky v jednotlivých řezech MAF do roku 2040.

Na základě provedených výpočtů a při posuzování dosažitelnosti navrhovaných opatření v oblasti budoucího výrobního mixu ČR ČEPS doporučuje zejména udržení míry energetické soběstačnosti (max. dovoz do 10 % spotřeby), což se vzhledem k nejasnému vývoji budoucích technologií a využívání dnešních vykazovaných přebytků výroby elektrické energie v jednotlivých zemích jeví jako nezbytné

Dále zavedení kapacitních mechanismů pro zdroje se stabilním výkonem do české legislativy jako pojistky v případě, že nebude možný dovoz výkonu ze zahraničí, nebo bude z neovlivnitelných důvodů zpožděna příprava a realizace zdrojů sloužících k dozdrojování. Koordinaci strategie pro elektroenergetiku s vodíkovou strategií ČR a ostatními členskými zeměmi EU a rovněž prohloubení spolupráce s provozovateli distribučních sítí při zavádění nových nástrojů pro řízení ES ČR v oblasti flexibility, zapojení strany spotřeby, decentrálních zdrojů a digitalizace