Češi chtějí spořit energie, ale část si to nemůže dovolit

Češi chtějí kvůli drahým energiím stále více investovat do energeticky úsporných opatření, problémem jsou však pro část z nich peníze. Pětina lidí si opatření nemůže dovolit.

Podle průzkumu energetické skupiny UCED, který realizovala agentura Ipsos, zatím do opatření investovala třetina spotřebitelů.

Nejčastěji Češi podle průzkumu, kterého se zúčastnilo 500 lidí, sahají k dílčím opatřením, jako je například výměna spotřebiče za úspornější variantu. To udělala nebo plánuje 27 procent respondentů. K větším investicím se lidé zatím odhodlávají méně. Kolem šesti procent dotázaných investovalo do energetických úspor svého domu nebo bytu, jako je například zateplení nebo výměna zařízení na ohřev vody. Stejný podíl respondentů investoval do nových zdrojů energie, zejména solárních panelů, tepelného čerpadla nebo kotle či krbu na dřevo.

Ministr chce dovážet elektřinu. Nebude odkud, varují odborníci

Přibližně pětina lidí by podle průzkumu měla o investice do úsporných opatření zájem, nemůže si je však dovolit. Téměř třetina by přitom v případě dostatečných financí zvážila investici do solárních panelů na výrobu elektřiny, vytápění nebo ohřev vody. Desetina by přemýšlela o výměně plynového kotle za kvalitnější kondenzační variantu, 13 procent o investici do tepelného čerpadla. Každý pátý by se pak podle průzkumu rozhodl pro zateplení svého bytu nebo domu, nebo vynaložil finance na výměnu oken.

Podle ředitele energetické skupiny UCED Václava Skoblíka to ukazuje, že lidé v Česku mají zájem o obnovitelné zdroje. „Překážkou jsou peníze a v evropském kontextu dotace. Základem ovšem vždy musí být seriózní kalkulace. Investici do obnovitelných zdrojů bych rozhodně připojil k výdajům za kvalitní a účinné zateplení rodinného či bytového domu. To musí být vždy primární, minimalizuje úniky tepla a snižuje tak výdaje na energie,” podotkl Skoblík.

Podle statistik bylo loňský podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny v České republice necelá čtyři procenta. V celé EU to bylo 22 procent. „Tato dvě čísla ale musíme hodnotit v kontextu lokálních klimatických podmínek. Nemůžeme se porovnávat se severskými zeměmi a Rakouskem s jejich vodními elektrárnami nebo zeměmi s možností výstavby větných elektráren na mořském pobřeží,“ upozornil Skoblík.