Česká energetika se dočká zásadních změn

Doba čtení:2 m, 52 s

Ilustrační foto: Imagio.cz

Česká energetika se v roce 2015 dočká řady zásadních změn. Od nové koncepce přes velkou novelu zákona až po změnu pravidel cenové regulace. Zpoždění nabralo schvalování aktualizované státní energetické koncepce (ASEK). Hotový materiál měla na svém posledním loňském zasedání schválit vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), navzdory očekávání však návrh napoprvé neprošel, píše týdeník Ekonom.

Stále tak zůstává v platnosti dnes již nevyhovující energetická koncepce z roku 2004. Aktualizovat se měla po pěti letech, ale dosud se tak nestalo. Po nástupu nového ministra se zpravidla začínalo opět od základů. Sobotkův kabinet se bude návrhem znovu zabývat v polovině února. Do té doby má ministerstvo průmyslu a obchodu zaujmout jasné stanovisko k zachování, či prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji. Předložené znění ASEK se totiž touto politicky citlivou otázkou nezabývalo.

Ministerstvo průmyslu se v minulých letech snažilo problematiku rozsahu budoucí těžby hnědého uhlí „vytěsnit“ do navazujícího materiálu – státní surovinové politiky. Tento přístup nyní narazil na odpor hlavně ze strany ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), který žádá jasnou odpověď již v energetické koncepci.

Státní surovinová politika se v blízké době na jednání vlády neobjeví. Podle vyjádření Mládkova ministerstva je připraven zatím jen návrh politiky státu v oblasti neenergetických surovin. Až po jejím odeslání do meziresortního připomínkového řízení prý přijde řada na vypracování koncepce pro energetické suroviny, jako jsou uhlí a uran.

Současně by letos mohla padnout odpověď na jednu z nejtěžších otázek současnosti: Za jakých podmínek a zda vůbec má smysl investovat do nových jaderných reaktorů. Odpověď by měl přinést dokument zvaný návrh rozvoje jaderné energetiky, který mají společně vypracovat ministerstva průmyslu a financí.

Původně se tak mělo stát do konce loňského roku, ale finální verze dokumentu stále není k dispozici. „Dokument se stále připravuje,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu Miroslav Kynčl. Známé jsou jen základní obrysy. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) podporuje variantu výstavby jednoho nového bloku v Temelíně a jednoho v Dukovanech. Stále však chybí politické rozhodnutí, zda stát bude garantovat ekonomickou návratnost stamiliardové investice – třeba v podobě pevně dané výkupní ceny elektrické energie. Právě na chybějících garancích návratnosti zkrachoval loni v dubnu tendr na dodávku dvou nových bloků do Temelína.

Šéf a spoluvlastník holdingu EPH Daniel Křetínský se podle listu pokusí dále zvětšit své firemní impérium. Zájem má o uhelné či plynové elektrárny v Británii, Itálii a Německu, zajímá se také přinejmenším o část Slovenských elektráren. Růstové ambice však může zabrzdit rostoucí zadlužení skupiny EPH.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš bude podle týdeníku Ekonom podobně jako loni s jistou netrpělivostí vyhlížet červnovou valnou hromadu, kde by stát zastupovaný ministerstvem financí mohl požadovat personální změny ve vedení. Ještě pravděpodobnější je, že se ministerstvo opět pokusí prosadit výplatu vyšší dividendy. Aby vedení ČEZ omezilo pád ziskovosti, bude muset dál škrtat v nákladech.

Postup do první energetické ligy se dravému finančníkovi Pavlu Tykačovi povede v případě, že letos koupí od ČEZ velkou uhelnou elektrárnu v Počeradech. Nedaleký uhelný lom již vlastní. Vzhledem k tomu, že Tykačův majetek je odhadován minimálně na 20 miliard korun, by kupní cena 8,5 miliardy korun neměla pro něho představovat zásadní problém. ČEZ má o prodeji elektrárny rozhodnout v létě.

Energetický regulační úřad vedený Alenou Vitáskovou má v plánu v tomto roce zavést nová pravidla regulace cen elektřiny a plynu. Úřad se netají záměrem stlačit platby za distribuci a přenos energií dolů, ale bude narážet na tuhý odpor distribučních společností, napsal týdeník Ekonom.