Česko musí systémově řešit energetickou chudobu

Nejvíce ohroženou skupinou jsou důchodci. Foto: pixabay.com

Česká legislativa zatím stále nezná termín „energetická chudoba“, a to i přesto, že jeho definování v zákoně před lety doporučil unijní Ekonomický a sociální výbor. Podle studie Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) přitom energetickou chudobou trpí statisíce občanů a současná situace problém stále prohlubuje.

„Energetická chudoba nastává tehdy, když domácnost má potíže nebo nemůže vytopit byt na teplotu 18 až 21 °C za cenu, kterou si může finančně dovolit. Přitom musí být zachovány další služby spojené s dodávkou energií, jako je dodávka elektřiny, doprava, internet,“ tak zní definice navržená Ekonomickým a sociálním výborem EU.

Podle studie VŠE tu problém energetické chudoby byl už před pandemií a současnou energetickou krizí. Trpěla jí například až třetina důchodců. U nich se ale prakticky nevyskytují nedoplatky, raději omezí výdaje na jídlo, aby zabránili vzniku dluhů, napsal server idnes.cz. Proto nebyl problém tolik viditelný.

Kudy ven z energetické krize?

Nyní je však jasné, že energetická chudoba propuká naplno a zasáhne statisíce domácností. Dokud však nebude energetická chudoba definována zákonem, je přijímání opatření na její zmírnění složité.

Zahrnutí definice energetické chudoby do české legislativy proto navrhli ve své studii i výzkumníci Podnikohospodářské fakulty VŠE. Pro zjištění, kolik tuzemských domácností má potíže s energiemi použili v projektu Zranitelný zákazník a energetická chudoba čtyři hlavní ukazatele a jejich kombinaci. Prvním indikátorem je vysoký podíl energetických výdajů na příjmech domácnosti, napsal idnes.cz.

Odběratelé, kteří patří do třiceti procent domácností s nejnižšími příjmy, do energetické chudoby spadnou, jakmile náklady na energie ukrajují více než 22 procent z jejich příjmů. Průměrný podíl nákladů na energie v celé populaci je přitom 13,1 procent. Dalšími indikátory jsou nedoplatky na účtech za energie a neschopnost dostatečně vytápět obydlí. Důležité je sledovat i takzvanou skrytou energetickou chudobu, kterou mohou trpět domácnosti vydávající za energie méně než polovinu ve srovnání s běžnou domácností.

Zelená lobby chce zneužít válku na Ukrajině

Problém mají senioři

Z výsledků vyplývá, že nejvíce zasaženou skupinou jsou důchodci. Téměř každá třetí domácnost seniorů byla ještě v době před pandemií postižena energetickou chudobou, přičemž typickým příkladem je důchodce – jednotlivec žijící v rodinném domě v osobním vlastnictví.

„Vdova žijící sama ve velkém nezrekonstruovaném domě,“ popsal typickou situaci ekonom a jeden z autorů projektu Vladimír Kubeček. Do energetické chudoby se tedy kromě příjmů propisují i další proměnné, a to zejména stav domu, v němž osoba žije.

Důchodci sice představují početně největší skupinu domácností postižených energetickou chudobou, problém se však významně dotýká i dalších skupin, zejména domácností nezaměstnaných osob a také domácností samoživitelů.

Česká vláda chystá opatření, která by energetickou chudobu potírala. Ministr Síkela zvažuje zavedení speciálního tarifu cen elektřiny, který by platil pro ty nejohroženější domácnosti. Levnější sazebník by zajišťovala „separátní entita“. Zatím není jisté, jak by vypadala. Možností je podle Síkely několik, může jít například o zřízení státního obchodníka s elektřinou.

Falešní a prázdní němečtí Zelení

Problém řeší i další evropské země. Slovensko zavedlo cenový strop pro elektřinu v domácnostech na tři roky. Francie používá od roku 2018 takzvané energetické vouchery, které dává automaticky všem domácnostem, jež mají roční příjem nižší než 10 800 eur (zhruba 269 tisíc korun) na spotřební jednotku. Výše příspěvku se pohybuje od 48 do 277 eur (přibližně 1 200 až 6 900 korun) za rok s ohledem právě na příjmy. V prosinci minulého roku navíc stát rozeslal jednorázový příspěvek 100 eur (2 500 korun) 5,8 milionům domácnostem., které vouchery dostávají.

Podobný voucher navrhují ve své analýze i výzkumníci z VŠE. „V českých podmínkách se ukazuje, že hranice energetické chudoby leží na úrovni okolo 22 procent nákladů na energie na čistém příjmu domácnosti. Řešením tedy může být zavedení příspěvku na úhradu energií pro domácnosti, které tuto hranici překračují,“ uvádí se ve studii.

Vláda Petra Fialy energetický voucher zvažuje. Legislativní podmínky pro poskytování přímé podpory domácnostem by se měly promítnout do připravované novely energetického zákona.

Je nutné hledat dlouhodobá řešení

Problém je, že vouchery a podobné příspěvky neřeší energetickou chudobu a její příčiny dlouhodobě. Dlouhodobým řešením je například oblast úspor energií, respektive zvyšování efektivity budov. Nedávný průzkum agentur PAQ Research, STEM a CVVM ukázal, že většinu uhlíkové stopy osob s nízkými příjmy tvoří energie a vytápění, právě kvůli špatně zatepleným a nezrekonstruovaným obydlím.

Zároveň je nutné dát dostupným cenám větší při výrobě elektřiny. V Česku její cenu zvyšuje například příplatek na obnovitelné zdroje. Dohromady se takzvaným podporovaným zdrojům každý rok vyplatí na dotacích více než 40 miliard korun. Podíle obnovitelných zdrojů v českém energetickém mixu je přitom stále poměrně marginální.