Byrokratický boj proti změně klimatu přináší i přes ohromující náklady jen velmi mlhavé výsledky. Velmi reálné jsou naopak oběti, které mají padnout na jeho oltář. Evropská komise totiž zvažuje, že se přidá k iniciativě Spojených států a omezí státní exportní financování pro méně účinné energetické zdroje, což by bylo smrtící pro řadu českých firem. Češi dodávají technologie pro elektrárny nebo je rovnou staví v celé řadě zemí. Státní exportní pojišťovna EGAP pojistila jen od roku 2010 vývoz energetického zboží za téměř 90 miliard korun. Napsal dvouměsíčník Moravské hospodářství.

„V úvěrovém portfoliu České exportní banky (ČEB) činí podíl obchodních případů z odvětví energetiky 42 procent,“uvedl ředitel odboru Mezinárodních vztahů a komunikace v ČEB Petr Križan.

Byznys českých strojařů a dodavatelů technologií pro uhelné elektrárny ale může nyní zkomplikovat boj proti globálnímu oteplování. Americká administrativa loni schválila novou energetickou politiku Spojených států a v návaznosti na to úvěrová pojišťovna US-EXIM Bank zastavila podporu financování exportu uhelných elektráren. Evropští úředníci nyní zvažují, že se k této americké iniciativě přidají.

Česká republika se staví proti tomuto plánu. V Bruselu za ni bojuje právě exportní pojišťovna EGAP. „Intenzivně jednáme, aby byla tato iniciativa zablokována. Pokud by návrh prošel, profit z toho budou mít pouze firmy z Asie, které tato pravidla respektovat nemusejí. A uhelné elektrárny pak paradoxně budou méně ekologické, než kdyby je vyvážely české firmy,“ řekl generální ředitel exportní pojišťovny Jan Procházka s tím, že české technologie splňují na rozdíl od asijských přísné evropské normy.

Celá iniciativa vznikla ve Spojených státech s příchodem břidličného plynu. Posléze se k návrhu připojili i Skandinávci. Jestli budou následovat všechny země Evropské unie, potažmo OECD, má být jasné ještě před klimatickou konferencí OSN v Paříži. Se zákazem podpory pro malé uhelné elektrárny se ale neztotožňuje například ani Slovensko a řada dalších států.