Právníci vymýšlejí, jak převzít elektrárnu Yunus Emre. Zatím však řešení nenašli.
Převzetí turecké elektrárny společnosti Adularya českým státem se zadrhává. Energetický koncern ČEZ zdroj vlastnit nechce, ale aspoň slíbil, že jeho dceřiná firma Škoda Praha bude ochotná uhelnou elektrárnu Yunus Emre dostavět. Ve hře je nyní varianta, že by ji dočasně vlastnila Česká exportní banka (ČEB), napsala MF Dnes.
Akcionáři a šéfové státních exportních firem ČEB, EGAP a polostátního ČEZ se v pondělí sešli u premiéra Bohuslava Sobotky, aby se dohodli na společném postupu ve věci 12 miliard půjčených do Turecka. ČEB podle informací MF Dnes navrhla, aby projekt převzala Škoda Praha. Ta má zkušenosti s podobnými projekty a okolo elektrárny Yunus Emre se v posledních měsících pohybuje jako poradce.
Čtěte také:
Hádky ve vládě kvůli turecké elektrárně
Projekt turecké elektrárny by měl pokračovat
ČEB by Škodě Praha půjčila 432 milionů eur (tedy 11,7 miliardy korun, které zatím banka na financování projektu uvolnila) na 15 až 25 let a ta by za ně elektrárnu od tureckého státního fondu odkoupila. Možnost, že by český stát podnik prostřednictvím některé své firmy převzal, už Turci předběžně odsouhlasili loni v prosinci, po návštěvě delegace iniciované ministerstvem financí. Teď vyčkávají, jaké řešení nakonec posvětí český kabinet.
Na zprovoznění projektu Česká exportní banka navíc byla ochotna Škodě půjčit dalších až 100 milionů eur, celkem tedy 14,4 miliardy korun. Podle studie poradenské společnosti Mazars, na niž se ČEB v návrhu odvolává, by projekt v následujících dvaceti letech po zprovoznění dosáhl výnosů (nikoliv zisku) 924 milionů eur, tedy 25 miliard korun.
Nicméně toto řešení nakonec účastníci schůzky smetli ze stolu, jak potvrdily redakci zdroje blízké jednání. ČEZ si totiž jako společnost obchodovaná na burze musí hlídat své zadlužení, od něhož se odvíjí mimo jiné rating a dividendová politika firmy.
„Nebudeme se nyní k věci jakkoliv vyjadřovat,“ reagoval na dotazy mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Elektrárna v Turecku už stojí, ale elektřinu nevyrábí. Problémy jsou v zásadě dva. Hlavní dodavatel, Vítkovice Power Engineering z impéria ostravského podnikatele Jana Světlíka, je v insolvenci. Nedotáhl do konce ani zazimování elektrárny, na které před čtvrt rokem ČEB schválila Turkům půjčku. Druhý problém je uhlí, které se v okolí elektrárny těží a má se v ní spalovat. Není totiž kompatibilní s dodaným kotlem.
Česká a turecká strana teď řeší, kdo za situaci může – zda je chyba v navrženém kotli, anebo ve vzorcích uhlí, podle nichž se kotel navrhoval. Turci každopádně elektřinu potřebují a elektrárna zaměstnává asi tisícovku lidí. Poté, co loni po puči v Turecku podnik zabavil turecký státní fond, se navíc situace zkomplikovala.
Jako vláda především odmítáme přebírat materiální zodpovědnost za škody, dokud je naděje, že se podaří napravit nedostatky a elektrárnu zprovoznit.
Dokud se elektrárna nerozjede, úvěr se nikdy nesplatí. Hrozí tak, že Česká exportní banka požádá státní pojišťovnu EGAP, která úvěr pojistila, o výplatu pojistného plnění. EGAP bude následně podle zákona žádat o dotaci ze státního rozpočtu, přičemž maximální možnou škodu (včetně pojistného a úroků) vyčíslila na 18 miliard korun.
Na řešení situace s co nejmenší ztrátou pro stát má podle premiéra Sobotky zájem celá vláda. „Jako vláda především odmítáme přebírat materiální zodpovědnost za škody, dokud je naděje, že se podaří napravit nedostatky a elektrárnu zprovoznit,“ uvedl Sobotka.
Nyní mají ČEB a EGAP za úkol odstranit technické problémy s kotlem. Právě Škoda Praha by mohla pomoci analyzovat složení uhlí a navrhnout technologické řešení. V další fázi by namísto Vítkovic mohla elektrárnu coby hlavní dodavatel zprovoznit a spustit.
Kromě toho se dále vymýšlí právně čistý způsob převzetí elektrárny českou stranou. Ve hře je možnost, že by ji dočasně převzala ČEB výměnou za umazání pohledávky za Turky. Banka by ale podle platných zákonů mohla tato aktiva vlastnit maximálně dvanáct měsíců. „Analyzují se zejména právní omezení jednotlivých variant řešení,“ uvedl mluvčí ČEB Petr Križan.
Donedávna se mluvilo o variantě převzetí elektrárny některou firmou vlastněnou státem ze 100 procent, například Prisko nebo Mufis (patří pod ministerstvo financí). V případě nezdaru by však členové představenstva i dozorčí rady ručili za firmu celým svým majetkem a do toho se nikomu nechce.
Mohlo by vás zajímat:
Uhlí místo turistů na Moldavské horské dráze
Uhlí vystřídala auta
Služební auto obra Koloděje