ČEZ zvažuje koupi dolů a elektráren v Německu
Energetická společnost ČEZ zvažuje koupi velkých německých hnědouhelných dolů a přilehlých elektráren v Sasku a Brandenbursku, jež prodává švédský státní koncern Vattenfall. S odkazem na rozhovor generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše pro list Wall Street Journal to napsal server IHNED.cz. Podle Beneše ČEZ lákají rovněž vodní zdroje v Duryňsku, zejména přečerpávací elektrárny koncernu Vattenfal.
Chuť nakupovat Beneš zdůvodnil také snahou o zachování vlivu v evropské energetice. „Chceme nadále patřit mezi největší desítku v Evropě. Musíme si udržet naši velikost, kvůli padajícím cenám elektřiny klesají i naše tržby,“ řekl šéf ČEZ.
Vattenfall v Německu prodává čtyři elektrárny o celkovém výkonu přes osm gigawattů (pro srovnání elektrárna Temelín má výkon dva gigawatty) a pět povrchových dolů v Lužické pánvi. Ty dohromady vyprodukují více uhlí, než všechny lomy v Česku. Některé z elektráren byly otevřeny relativně nedávno, jsou proto vybaveny moderními technologiemi a disponují vysokou účinností. Nejnovější z nich, Lippendorf v Sasku, byla spuštěna v roce 1999. O německá aktiva Vattenfallu má zájem i Energetický a průmyslový holding (EPH).
Vattenfall dříve uváděl, že na prodej jsou jen uhelná aktiva. Mluvčí koncernu Mikael Petrovic Wagmark k tomu ale nyní uvedl, že společnost „se rozhodla potenciálně změnit rozsah probíhajícího procesu.
K prodeji německých aktiv přiměl Vattenfall nástup nové zeleně naladěné vlády ve Švédsku. To totiž energetickou společnost vlastní a nepřeje si, aby jím kontrolovaná firma přispívala ke globálnímu oteplování. Ještě předtím ale německá spolková vláda ve Stockholmu lobbovala za to, aby Vattenfall rozhodl o expanzi těžby v Lužici. Některé doly se tam blíží konci životnosti a Berlín nechce, aby v regionu, kde se nezaměstnanost pohybuje na dvojnásobku celoněmeckého průměru, přišly o práci stovky lidí. Je ovšem otázka, jakou budoucnost bude mít hnědé uhlí v zemi, která se radikálně hlásí k přechodu na obnovitelné zdroje.
Cena emisních povolenek, které by měly elektrárenské společnosti nutit omezovat výrobu ze špinavých zdrojů a směrovat je k obnovitelné energetice, se podle Beneše v příštích letech příliš zvyšovat nebude. „Nyní stojí šest eur (za tunu CO2) a do roku 2018 si myslím, že mohou vyšplhat na 12 eur,“ uvedl generální ředitel ČEZ s tím, že na historická maxima kolem 30 eur za tunu z dob před deseti lety se povolenky nevrátí.
Trh s povolenkami zkolaboval kvůli jejich nadbytku a nízké poptávce. Výsledkem byl propad jejich ceny, kvůli čemuž výrobci elektřiny nemají motivaci ke stavbě bezemisních či nízkoemisních zdrojů, například jaderných či plynových elektráren. Evropské státy se loni na podzim dohodly, že systém obchodování s povolenkami bude reformován, aby počet poukázek více odpovídal poptávce a ceny se dostaly výš. Podle Beneše to ale bude mít jen zanedbatelný účinek.
Pro ČEZ je to jeden z důvodů, proč zvažuje koupi dolů a elektráren Vattenfallu. Ve srovnání s dalšími palivy představuje hnědé uhlí pro globální klima, k jehož oteplování podle vědců emise ze spalování přispívají, největší zátěž. Díky své láci ale zároveň patří mezi paliva nejvýnosnější. Pokud by se povolenky dál obchodovaly levně, pro ČEZ by mohla být akvizice výhodná. Umožnila by také skupině kompenzovat klesající zisky a najít vhodné umístění pro prostředky, které nebude potřebovat na zrušenou dostavbu Temelína.
Související články