
Čínská těžba uhlí a zemního plynu prudce stoupá, což umožňuje snížit dovoz ze zahraničí. To je dobrá zpráva pro Evropu, která shání zdroje, aby se mohla vymanit ze závislosti na dovozu z Ruska.
Série loňských black-outů na území Číny a růst cen paliv donutil Peking, aby zvýšil tlak na státní těžaře zemního plynu a uhlí. Domácí produkce tak prudce stoupá, zatímco dovoz uhlí se za první čtvrtletí snížil o 24 procent, v případě zkapalněného zemního plynu poklesl import o 11 procent, napsal server Seznam Zprávy.
Pokud Čína omezí zahraniční nákupy paliv, mohla by podle analytiků společnosti Citigroup zmírnit současnou energetickou krizi.
„Čína si přeje upustit od dovozu uhlí ze zámoří, zároveň chce navýšit domácí produkci. To by mohlo v několika příštích letech vést k poklesu globálních cen fosilních paliv,“ vysvětlil analytik Ed Morse. Čína by podle něj mohla být jediným dovozcem s dostatečně velkou domácí produkcí, což by v budoucnu mohlo znamenat, že zpřístupní více dodávek paliv po celém světě.
Čína je největší světový spotřebitel energie, těží polovinu světového uhlí a v žebříčku globálních těžařů plynu a ropy obsazuje čtvrté a šesté místo.
Důvodem nárůstu těžby v Číně je zkušenost z podzimu loňského roku, kdy si země prošla rozsáhlými výpadky elektřiny. Začátkem tohoto roku si proto vládní úředníci stanovili cíl zvýšit výrobní kapacitu o 300 milionů tun, což je stejné množství, které Čína obvykle ročně dováží.
„Věříme, že snížená čínská poptávka po zkapalněném plynu v prvním čtvrtletí přispěla ke zmírnění napětí v Evropě,“ řekl pro Bloomberg senior konzultant společnosti Wood Mackenzie Ťing-ťing Tu s tím, že každé zpomalení čínské nebo asijské poptávky po LNG Evropě pomůže.