Co mají společného šachta a šachy?

Životní příběhy a osudy horníků by vydaly na knihu. My vám některé z nich přinášíme na serveru iUHLI.cz v seriálu Hornické příběhy.

Během jednadvaceti let v Dole Doubrava si Jiří Novák vyzkoušel celou řadu funkcí, včetně těch vedoucích. Nabité zkušenosti se mu hodily i po pracovním úrazu, kdy musel na šachtě v roce 1997 nedobrovolně skončit. Novák je už osmnáct let předsedou šachového oddílu orlovské Slavie.

K šachům jej přivedl už v devíti letech otec společně s dědečkem, přičemž tento sport se stal kromě hornictví jeho další životní náplní. „V době mých začátků byla hornická činnost v rozkvětu. Byla to sice těžká dřina, ale velmi dobře finančně ohodnocena. Na druhou stranu jsem kvůli hornictví přišel o některé kamarády, což je stinná stránka této profese a vlastně i mého života,“ začíná rozhovor, při kterém v následujících minutách až mrazí. A v mnoha ohledech zůstává mementem, abychom si i dnes uvědomili, že hornictví je práce, při které je nutné nepřetržitě pracovat na eliminaci všech potenciálních rizik. K přírodě je totiž potřeba přistupovat s maximální možnou mírou pokory.

V době mých začátků byla hornická činnost v rozkvětu. Byla to sice těžká dřina, ale velmi dobře finančně ohodnocena

Bylo úterý 7. května 1985 a nic zvláštního se nemělo stát, jednoduše obyčejný den. Tento den bude ale navždy spojen s jedním z nejhorších důlních neštěstí v novodobé historii revíru. Výbuch plynu v oblasti 37. sloje první kry poznamenal životy mnoha rodin. Na povrch se navíc už nikdy nevrátilo 25 chlapů.

[box] Čtěte také: Do fáraček vlezl hned po veselce[/box]

Jiří Novák měl velké štěstí. „Ten den jsem měl být přesně tam, kde nastal výbuch. Vedoucí úseku a jakýsi můj druhý otec, v té době předseda fotbalového oddílu, Josef Škovroň, mi však povolil si vyměnit odpolední směnu s druhým štajgrem,“ vzpomíná po třiceti letech chlap jak hora a je na něm vidět, že se s touto událostí nikdy zcela nevyrovná.  „To ani nejde. Všechny chlapy – moje kamarády – jsem znal osobně. Následující dny a týdny byly nepředstavitelné, nikomu bych to nepřál zažít,“ líčí s tím, že pietního aktu, který se konal na doubravském hřbitově letos 7. května, tedy na den přesně po třiceti letech, se nezúčastnil. „Zrovna jsem byl s dětmi na šachovém turnaji v Polsku,“ vysvětlil.

Vyučenému důlnímu zámečníkovi není ani po tolika letech po odchodu momentální situace OKD lhostejná a přehled o stavu hornictví i společnosti si udržuje díky sestře, která pracuje v rekultivační firmě Důlní škody Stonava.

Mnoho lidí stále nepovažuje šachy za sport. Jiří Novák je však pádnými argumenty vyvádí z omylu. Šachy totiž vyžadují fyzickou kondici i chladnou hlavu. Členové oddílu hrají fotbal a další hry, nebo si hrají takzvané kondiční šachy, kdy hráč udělá tah a běží zmáčknout šachové hodiny – takto v kuse třeba pět minut. „Vydržet například pět hodin sedět u jedné partie a být plně koncentrovaný, není vůbec jednoduché. Byť se to nemusí zdát, tak fyzička je opravdu důležitou součástí k tomu, abyste v šachách něco dokázal. To vím i z vlastní zkušenosti,“ nechává nahlédnout pod pokličku šéf oddílu. Neméně důležitým faktorem je oprostit se od všech problémů a zasednout k šachovnici s čistou hlavou.

[box]

[/box]