Co mohlo za neštěstí ve Stonavě? Dnes se to dozvíme

K důlnímu neštěstí na dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku došlo 20. prosince 2018. Foto: wikipedia.org Petr Štefek

Čeští a polští vyšetřovatele dnes představí svá zjištění o důlním neštěstí na dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, ke kterému došlo 20. prosince 2018. Výbuch metanu a následný požár v hloubce kolem 880 metrů pod zemí si vyžádal 13 obětí, dalších deset horníků utrpělo těžká zranění. Až na jednoho Čecha byli všichni mrtví občany Polska.

Tragická nehoda je druhým nejhorším důlním neštěstím za posledních 30 let – více horníků zemřelo jen v říjnu 1990, kdy na Dole 1. máj (Barbora) v Karviné zemřelo 30 lidí – a zařadilo se také mezi vůbec největší tragédie v historii samostatné v ČR.

Rozsah škod v podzemí byl nezvykle velký, což dokládá i fakt, že bezprostředně po výbuchu se záchranářům podařilo vynést z podzemí jen čtyři těla. Kvůli požáru muselo být místo uzavřeno speciálními výbuchu vzdornými hrázemi a záchranáři tam mohli opět sestoupit až po několika měsících. V dubnu 2019 vynesli z podzemí těla pěti horníků, která byla na začátku důlní chodby. V květnu pak dostali záchranáři poslední čtyři mrtvé z dobývacího prostoru, takzvaného porubu.

Z deseti zraněných skončili v nemocničním ošetřování tři horníci, prvního ale lékaři brzy propustili. Vážněji zraněný muž s popáleninami na deseti procentech těla mohl odejít do domácího ošetřování na přelomu roku, nejdéle zůstal v ostravské fakultní nemocnici polský horník, který byl popálen na 65 procentech těla. Muž strávil dva měsíce v umělém spánku, podstoupil šest velkých operací a řadu výkonů na operačním sále, domů byl propuštěn v polovině dubna 2019.

OKD bude těžit až do roku 2025

Důvodem osudného výronu metanu mohlo být podle odborníků například uvolnění velkého množství uhlí nebo otevření kaverny, v níž by byl nahromaděn. Krátce po výbuchu se v médiích objevily spekulace o tom, že se v dole manipulovalo s čidly metanu, aby nebyla příliš často přerušována těžba. Vedení společnosti OKD (důl ČSM je součástí této státem vlastněné těžební firmy) se proti takovým tvrzením ohradilo. Příčiny výbuchu se čtyři roky snažil odhalit mezinárodní česko-polský tým, dnes vyšetřovatelé představí svá zjištění.

Památku 13 mrtvých horníků připomíná prosince 2019 v centru obce Stonava na Karvinsku žulový monument ve tvaru slzy. Více než dvoumetrové dílo sochaře Martina Kuchaře posvětil pomocný ostravsko-opavský biskup Martin David. Neštěstí také vyvolalo vlnu solidarity s pozůstalými, vznikly sbírky Nadace OKD a Spolku svatá Barbora. První z nich vybrala 2,7 milionu korun, k nimž přidala těžební firma dalších 15 milionů, peníze, které byly určené pro manželky, družky a děti horníků. Spolku lidé poslali čtyři miliony korun, jež připadly jen dětem.

Pozůstalé odškodnila i firma OKD, jako okamžitou sociální pomoc vyplácela desítky tisíc korun, vyplatila také odškodnění 340.000 korun pro manželky a děti (případně i rodiče, pokud s nimi horníci žili). Pozůstalí dostávají také renty.

Památku horníků bezprostředně po neštěstí uctili premiéři Polska a ČR Mateusz Morawiecki a Andrej Babiš (ANO), kteří den po neštěstí přijeli do Karviné, kondolence zaslali i prezident Miloš Zeman, tehdejší předseda EK Jean-Claude Juncker nebo šéf Evropské rady Donald Tusk či zástupci církví. Na památku horníků se také během adventu v ČR rozezněly sirény a konaly se mše, například ve Stonavě a v Ostravě. V Polsku prezident Andrzej Duda na 23. prosince 2018 vyhlásil den státního smutku.