Co přinese evropská reforma trhu s elektřinou?

Evropská komise chystá návrh reformy trhu s elektřinou. Plánuje systém, postavený na regulacích, státním plánování a podpůrných mechanismech. Pokud se systém nepodaří dobře nastavit, hrozí nedostatek energie a cenové výkyvy, varuje analýza serveru Seznam Zprávy.

„Po dramatickém roce přišlo uklidnění, zdivočelé ceny elektřiny klesly. Nenechte se ale mýlit: stále trčí na výšinách, které jsme si před dvěma lety nepředstavovali ani v nejhorších snech. A mohou znovu vyletět, když se sejde pár špatných jevů současně. Evropský energetický trh se zadrhl, nad vodou ho udržují vlády. Energetické chudobě, kolapsům v průmyslu a možným opakovaným výkyvům čelí státy sociálními dávkami, kompenzacemi a dotacemi. Jsou to nákladné, leč chabé záplaty. Neřeší podstatu problému, jen následky,“ upozornila šéfreporérka SZ Byznys Zuzana Kubátová.

Evropská komise se nyní pouští do opravy rozbitého systému a chce představit návrh reformy společného trhu s elektřinou, jejímž cílem je v první řadě snížení závislosti spotřebitelských cen na krátkodobých výkyvech trhů s fosilními palivy. Právě prudký růst ceny zemního plynu se totiž loni stal bezprostředním spouštěčem krize. Dále má reforma zajistit lepší bezpečnost dodávek elektřiny, zvýšit ochranu spotřebitelů a zlepšit transparentnost trhu.

Scholz chce stavět až pět větrných turbín denně

Podle odborníků však nepůjde o reformu v pravém slova smyslu, ale pouze o několik mechanismů doplňujících stávající systém. „Je otázka, jestli pár ochranných prvků může spravit systém, jehož kondice se zhoršovala celá léta, aniž na symptomy stále vážnější nemoci brali politici ohled,“ vznesla pochybnosti Kubátová.

Léta se zdálo, že liberalizovaný trh s elektřinou funguje skvěle, jenže příliš nízké ceny fakticky znemožňovaly stavět nové elektrárny. Z pouhého prodeje levné elektřiny se nedaly splácet velké dlouhodobé investice. Evropa si dávala navíc stále přísnější dekarbonizační cíle, často měnila podmínky pro výrobce elektřiny a vyvolávala nejistotu do budoucna. V Evropě se proto v posledních letech přestaly stavět nové elektrárny bez veřejné podpory, jen na tržní bázi. Státní pomoc směřovala hlavně na obnovitelné zdroje. Ty vyrábějí sice levně a čistě, ale jen když „svítí a fouká“. Zároveň řada zemí odstavovala spolehlivé uhelné či jaderné bloky i před skončením životnosti.

Loni se ukázalo, že má Evropa spolehlivých zdrojů málo. Shodou okolností se musela zastavit polovina francouzských jaderných bloků, sucho snížilo produkci hydroelektráren a větrníky na severu zpomalilo bezvětří. K tomu začaly váznout dodávky ruského plynu, bez něhož se dnes evropská výroba elektřiny neobejde. Cena proudu začala prudce stoupat, megawatthodina vyletěla koncem srpna k tisícovce eur.

Křetínský se uchází o podporu pro britské plynovky

A tak se nyní rozběhla snaha o opravu systému. Své návrhy mají zaslat členské státy EU. Na podněty členských států k chystané reformě čeká Evropská komise do 13. února. Český návrh do debaty o budoucnosti trhu, na němž pracuje Ministerstvo průmyslu, ale není hotový. Podle náměstka ministra Reného Neděly bude mít Česko čtyři základní požadavky: „Zaprvé, podpora výstavby nových elektráren musí být technologicky neutrální. V praxi jde hlavně o to, aby státy mohly vedle solárů či větrníků podporovat třeba stavbu jaderných elektráren.“ Dále jde podle Neděly o to, aby legislativa usnadňovala dlouhodobé kontrakty. Dosud tlačila spíš na krátkodobé „spotové“, což komplikuje výstavbu elektráren. Zatřetí má Česko podle Neděly od reformy chtít zajištění dostatečné likvidity na trhu tak, aby nedostatek peněz na burzovní poplatky a garance nebrzdil obchody. „To vůbec nejdůležitější, co od reformy potřebujeme, jsou ale dostatečné signály pro investory,“ uzavírá výčet českých požadavků Neděla.

Součástí reformy naopak podle Neděly nebude změna systému obchodování s emisními povolenkami. A to i přesto, že řada evropských států žádá pozastavení obchodu s nimi na dobu krize či alespoň zákaz spekulací s povolenkami.

Energetik Jaroslav Míl navrhuje ještě jednodušší řešení, bourá tím ale i poslední iluzi volného trhu. „Stačilo by, aby každá země měla smluvně zajištěnou dodávku elektřiny na dlouhodobou spotřebu. Měla by platit povinnost prokázat Evropské komisi, že státy mají zajištěnu dodávku elektřiny či plynu například na období 20 let ze 60 procent, na 15 let ze 70 procent, na 10 let z 80 procent a na pět let z 90 procent,“ popisuje.

V každém případě je nutné, aby Česko do této debaty vstoupilo aktivně, bez iluzí a s jasnou koncepcí. „Už proto, že na jeho občany v této chvíli dopadá kolaps evropského tržního snu nejbolestněji,“ uzavřela analýzu Zuzana Kubátová.