ČSA: Jde o stovky pracovních míst i miliardy

Lom ČSA. Foto: Severní energetická

Dopady ukončení těžby na lomu Československé armády (ČSA) na hranicích územně ekologických limitů, stanovených v usnesení vlády z roku 1991 analyzuje nová studie Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí (VÚHU). A to hlavně z hlediska sociálního a ekonomického, spojeného se ztrátou příjmů státního a veřejných rozpočtů. Studii si nechala zpracovat Hospodářská a sociální rada Mostecka (HSRM).

Za nejvýraznější sociální dopad ukončení těžby na lomu ČSA je možno považovat hrozící zvýšení nezaměstnanosti v regionu. V médiích se navíc prakticky neobjevují informace o skutečnosti, že naopak při variantě pokračování těžby za limity předpokládá těžební společnost nárůst pracovních pozic v těžbě. Důvodem je skutečnost, že již nyní se lom nachází v útlumové variantě a objemy těžených hmot výrazně klesají.

Pokud by těžba pokračovala, předpokládá se vytvoření asi 600 nových pracovních příležitostí přímo v těžbě a dalších 744 pracovních míst v podpůrných organizacích. Předběžné vyčíslení dopadu této varianty pro ekonomiku ČR ukazuje na celkový přínos přes tři miliardy Kč oproti očekávané ztrátě 2,7 miliardy při ukončení těžby.

Pro celkové hodnocení dopadů ukončení těžby na lomu ČSA je nutno vnímat, že se jedná o region, který bezprostředně ovlivňuje prakticky celé území České republiky. Podstatná část elektrické energie spotřebované na území ČR pochází buď z uhlí vytěženého na Mostecku, nebo je vyrobena v elektrárnách na jeho území, případně byla tato energie minimálně přes jeho území transportována.

V rámci ČR také není nejméně pro nejbližších 30 let žádný jiný nový zdroj primární energie, než je hnědé uhlí v předpolí lomu ČSA za limity (kromě lomu Bílina). Problematika variantního hodnocení postupu lomu ČSA není problematikou, která by se týkala výhradně regionu Mostecka nebo Ústeckého kraje. Její vliv totiž jednoznačně překračuje hranice regionu a bude mít dopady na celou Českou republiku.

Otázka zrušení či zachování limitů těžby na lomu ČSA dle studie souvisí rovněž s řešením plánu rekultivace a revitalizace dotčeného území, které je pro budoucí územní strukturu otázkou zásadní.

Je zřejmé, že otázka zrušení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí má a ještě bude mít výrazný vliv na konečnou verzi Aktualizované státní energetické koncepce (ASEK). Za pozitivní lze považovat skutečnost, že požadavek vlády premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na provedení analýzy dopadů zrušení či zachování limitů otevřel znovu diskusi na toto téma, která byla v minulosti vnímána, hlavně ze strany politiků, jako určité tabu. Také poslední navržená aktualizace energetické koncepce se těžbě uhlí za limity téměř nevěnovala.

Vzhledem k této skutečnosti je diskuse o zrušení územně ekologických limitů, které blokují významná množství hnědého uhlí, v současnosti stále nejlevnějšího primárního energetického zdroje, velice žádoucí. „Otázka, zda toto nerostné bohatství bude v ČR rozumně využito nebo bude navždy pohřbeno a odepsáno, jako se tomu stalo v případě ložiska nejkvalitnějšího hnědého uhlí v Chabařovicích, je v současnosti vysoce aktuální,“ upozorňují autoři studie

Do celkových dopadů ukončení těžby lomu ČSA na národní hospodářství, tedy na zatížení zahraniční obchodní bilance, by však podle VÚHU měly být zahrnuty i další náklady související s nutnou náhradou hnědého uhlí za územně ekologickými limity za jiné palivo pro teplárenské a energetické zdroje, které budou zcela jistě několika násobkem vypočtených dopadů v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti, jak je možné alespoň rámcově odhadnout.

Studie nehodnotí situaci a náklady spojené s případným znovuotevřením ložiska v budoucnosti, kterými se dosud nikdo podrobně nezabýval a které jsou v současné době nad její věcný a časový rámec.

Hnědé uhlí je v ČR využíváno rovněž pro individuální vytápění. Lom ČSA je významným producentem tříděných druhů hnědého uhlí, které jsou využívány zejména v oblasti výroby tepla, a to i u malospotřebitelů.