Doba čtení:2 m, 15 s
Jan Dienstl (vlevo) a ministr průmyslu Jan Mládek při setkání s horníky na lomu ČSA. Foto: Severní energetická

Těžební společnost Severní energetická, která těží hnědé uhlí v lomu ČSA, do měsíce oznámí nabídku pro obyvatele Horního Jiřetína, který by v případě prolomení limitů musel ustoupit velkostrojům. „Nechci zatím nabídku detailně popisovat, chceme ji oficiálně zveřejnit tak do měsíce. Ale je velkorysá,“ řekl Mladé frontě DNES spolumajitel firmy Jan Dienstl.

Severní energetická chce dát lidem z Horního Jiřetína vybrat, jestli budou chtít společnou výstavbu, nebo individuální řešení. Počítá i s finanční náhradou za nemajetkovou újmu. „Pokud se ukáže, že stát potřebuje uhlí, jemuž stojí v cestě vesnice, je třeba to kompenzovat, to je morální povinnost,“ tvrdí Dienstl, který byl v Jiřetíně naposled minulý týden.

Nabídka kompenzací bude i pro vlastníky, kterých se těžba přímo nedotkne, jak pro rodiny, tak pro ekonomické subjekty. Ale k odříznutí od komunikací nedojde. Těžební firma plánuje náhradní komunikace, které zároveň chrání Litvínov a Janov. Projekt počítá s tím, že přístupové cesty zůstanou, byť třeba posunuté. A pokud část vlastníků ve vesnici zůstane, bude ta vesnice velmi bohatá, protože by na ni šly poplatky z těžby, podotýká Dienstl.

Rozhodnutí o limitech podle něj musí padnout letos. „Musíme vědět, co bude dál. Buď se musí prolomit limity, nebo se musí najít jiné uhlí, nebo s těmi zdroji nebudeme počítat. Samo zrušení limitů ještě automaticky neznamená, že se těžba rozjede,“ dodal. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) by o limitech měla rozhodnout v létě.

Dienstl zároveň upozorňuje, že v otázce další těžby na lomu ČSA je hodina po dvanácté. Aby měla těžba smysl, musí existovat zdroje, které uhlí budou pálit. Hlavně teplárny, ale pak jsou tu i elektrárny, podnikové energetiky a maloodběratelé. V Česku topí 650.000 domácností topí hnědým uhlím.

Teplárny musí od 30. června 2022 splňovat přísné ekologické limity. Aby jim banky půjčily na modernizaci, musí mít zajištěné uhlí. A aby vše stihly, musí mít kontrakty na uhlí nejpozději do roku 2017. „Pokud nebudou mít uhlí, skončí, přejdou na jiné palivo. Nebo se rozpadne systém centrálního zásobování teplem. To je klíčové. Jakmile se to stane, už nebude mít smysl limity řešit,“ doplnil Dienstl.

Rozšíření těžby za limity lomu ČSA by Severní energetickou vyšlo na zhruba 20 až 30 miliard korun. Severní energetická zaměstnává 2000 lidí a pracuje pro ni dalších 300 firem. „Těžba má nevýhodu v tom, že zasahuje do krajiny, ale my po sobě uklízíme. Pokud nebudeme těžbu rozšiřovat, musíme uvažovat o rekultivacích. Ale povrchová těžba má výhodu, že je cenově silně konkurenceschopná, toto uhlí je levné. My jsme si vyhodnotili, že je nenahraditelné, protože je tady, je naše, je škoda se ho vzdávat,“ konstatoval spolumajitel firmy Dienstl.