Dočkají se uhelné regiony finanční pomoci?

Jednou z nejvyhledávanějších turistických atrakcí na Karvinsku je od roku 2009 dinopark v Doubravě, který vznikl po vyčištění plochy pod starou haldou. Foto: dinopark.cz

Rozpaky vyvolala mezi politiky Karlovarského kraje vládní novela zákona o emisních povolenkách, kterou schválila Sněmovna. Chtěli vyčlenění části peněz z povolenek na podporu přeměny uhelných regionů. Schválená verze ale bez upřesnění mluví jen o zvýhodnění uhelných regionů při rozdělování dotací.

Podpořen byl pozměňovací návrh Jana Schillera, který přináší to, že by regiony, kde se těží uhlí, měly být upřednostněny. Ale v současné chvíli je to v zákoně jen obecně,” uvedla hejtmanka Karlovarského kraje a poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní bude nyní důležitá podoba prováděcí vyhlášky, a jak budou uhelné regiony konkrétně zvýhodněny.

Čtěte také:
Kolik Česko produkuje CO2?
Experti: Uhlí nelze nahrazovat biomasou

Dodala, že přestože poslanci ze tří uhelných regionů podepsali prohlášení, že by část výnosu z povolenek měla být vyhrazena na pomoc při přeměně regionů, návrh podpořilo jen osm poslanců.

Vláda a parlament zůstaly na půli cesty. V zákoně mi chybí to zásadní, jak se ty peníze dostanou zpět do regionů. Jsme před zásadní transformací a já bych rád věděl, jak nám s tím pomohou,” řekl Patrik Pizinger (HNHRM), starosta Chodova na Sokolovsku, jehož obyvatelé jsou z velké části závislí na práci v těžbě a zpracování uhlí u Sokolovské uhelné.

Šanci změnit podobu novely má ještě Senát. Podle senátora za Sokolovsko Miroslava Balatky je novela formulovaná velmi vágně. „Nezohledňuje podporu transformace uhelných regionů dostatečně. Budu s největší pravděpodobností podávat pozměňovací návrh, který poskytne větší záruky, že se peníze vybrané na emisních povolenkách v postižených regionech nerozpustí ve státním rozpočtu, a nepromění se tak například ve slevy na jízdném v celé ČR,” řekl. Podle Balatky je účelem platby za emisní povolenky odklon od fosilního průmyslu a výnos by měl jít na transformaci regionů, které odklon a ukončení těžby nejvíc postihne.

Zejména Sokolovsko je na těžbě a zpracování uhlí zatím velmi závislé. I v rámci Karlovarského kraje má svá riziková specifika, například nízká vzdělanost obyvatel nebo i při relativně nízké nezaměstnanosti 3,7 procenta je zde nejnižší nabídka volných míst. Na jedno volné místo připadají tři uchazeči, druhý nejhorší podíl hned po Karviné.

Přitom jen Sokolovská uhelná zaplatila za poslední roky do rozpočtu okolo pěti miliard korun za emisní povolenky. Podle předsedy dozorčí rady a spolumajitele Sokolovské uhelné Františka Štěpánka se ale zpět ze státu na pomoc regionu dostal jen zlomek peněz.

Štěpánek už několik let varuje, že na útlum není region připravený. Ani novela šanci regionu nijak nezvýšila. „Jsem trochu skeptik. Už jenom z pohledu toho, že tyto peníze budou následně v gesci ministerstva pro životní prostředí a nechápu, proč by se ministerstvo životního prostředí mělo starat o restrukturalizaci regionu,” řekl Štěpánek.

Upozornil, že loni zaplatila uhelná firma 1,14 miliardy za povolenky, letos to bude 1,2 a příští rok asi 1,5 miliardy. „Kdyby ty peníze zůstávaly v regionu na restrukturalizaci, tak by to pomohlo. Když někdo vymyslel platby za emisní povolenky, neřekl B, tedy, co bude s těmi regiony,” řekl Štěpánek.

Podle Štěpánka je tlak na omezení těžby a zpracování uhlí tak silný, že firma musí už nyní výrazně šetřit a útlum může být rychlejší, než se čekalo. Na rozdíl od Německa, kde vláda rozhodla o plánu na ukončení těžby uhlí a vyčlenila 40 miliard eur (přes bilion korun) pro postižené regiony, v Česku zatím stát na uhelné regiony zapomíná.

Pro mě je teď nepodstatné, jestli se tu bude těžit uhlí deset, 15 nebo 20 let. Pro mě podstatné, co tady bude po uhlí a tím se nikdo nezabývá. Tyto regiony jsou každému ukradené a přitom z nich odcházejí obrovské peníze,” řekl Štěpánek.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje