Doba čtení:1 m, 42 s
Před začátkem války na Ukrajině Rusko dodávalo do EU kolem 40 procent unijní spotřeby plynu, loni na podzim to už bylo kolem devíti procent. Dovoz ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů podle údajů Evropské komise v loňském roce činil 62 miliard krychlových metrů. Byl tak o 60 procent nižší, než činil průměr z předchozích pěti let.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) předpokládá se, že letos tento dovoz klesne na 25 miliard krychlových metrů.
Řada unijních zemí začala snižovat svou závislost na ruském plynu a začala budovat terminály na zkapalněný zemní plyn LNG. Česko se například za poslední rok dokázalo zbavit závislosti na ruském plynu, která kdysi činila 100 procent. Od začátku letošního roku nepřitekl do země žádný ruský zemní plyn a veškeré dodávky přicházely přes Německo, byl to buď zemní plyn z Norska, nebo zkapalněný zemní plyn (LNG) z Belgie a Nizozemska.
EU také podpořila dobrovolné patnáctiprocentní omezení spotřeby plynu. Evropský blok se v reakci na omezování dodávek plynu z Ruska kvůli invazi na Ukrajinu poprvé rozhodl snížit spotřebu loni v červenci za českého předsednictví. Podruhé tak unie učinila na konci letošního března. Od srpna 2022 do března 2023 klesla spotřeba plynu v zemích EU ve srovnání s průměrem za posledních pět let o 17,7 procenta.
Největším dodavatelem zemního plynu do Evropy se v loňském roce stala norská společnost Equinor, ve které vlastní většinový podíl norský stát. Společnost loni zisk více než ztrojnásobila na 28,7 miliardy dolarů.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do blízkosti 350 eur (zhruba 8200 Kč) za megawatthodinu (MWh). Od té doby však výrazně klesla, kromě relativně teplého počasí v zimních měsících k tomu přispěly také rozsáhlé námořní dodávky LNG. V současnosti se pohybuje mírně nad 40 eury za MWh.