Celkové provozní emise vznikající při výrobě elektrické energie od tří největších znečišťovatelů v EU, tedy Německa, Polska a Itálie, za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně poklesly, a to o 4 procenta. Podle norské konzultační agentury však mnohdy bylo ekonomicky výhodnější provozovat uhelné elektrárny na úkor plynových a k poklesu dopomohla také slabší poptávka po elektřině ze strany průmyslu.
Celkové emise při výrobě elektřiny od zmíněných států dosáhly 148,1 milionu tCO2e v porovnání s 154,7 milionu tCO2e zaznamenanými v roce 2024, jak ukazují data zahraničního energetického portálu Montel. Největším emitentem bloku zůstává Německo, které emitovalo 71,4 milionu tCO2e v porovnání s loňskými 69,1 milionu tCO2e, uvádí www.oenergetice.cz.
Nárůst byl zaznamenán především v prvním kvartále, kdy došlo k meziročnímu zvýšení množství emisí o 17 procent. „Není překvapivé, že Německo zůstává největším producentem emisí v Evropě, a to vzhledem k jeho závislosti na uhelné a plynové produkci během období nižší výroby z obnovitelných zdrojů, stejně jako při stabilizování soustavy,“ uvedla pro Montel v pondělí Bernadett Pappová, vedoucí tržní analýzy ve společnosti Pact Capital.
Norská konzultační společnost Veyt pak navíc uvedla, že podle jejich propočtů byly uhelné elektrárny v Německu v první polovině roku ziskovější než ty plynové. „Nepříznivé větrné podmínky v Německu dále přispěly k produkci fosilních elektráren,“ souhlasila s Pappovou Marta Wroniszewska, hlavní analytička EU pro uhlík ve společnosti Veyt. V souvislosti s vysoce proměnlivou výrobou elektřiny ze strany fotovoltaických nebo větrných elektráren lze pak pozorovat, že v období vyšší výroby cena na denních trzích klesá nezřídka k nule nebo i do záporných hodnot. Naopak v období nižší produkce ceny zažívají prudký růst a dosahují úrovní i několika set EUR/MWh. Vyrovnání cenových rozdílů v průběhu dne či v krátkém časovém období, a tedy zploštění křivky má napomoci očekávaný rozvoj bateriových úložišť. I zde však bude postupně docházet ke kanibalizaci výnosů a oborové organizace varují před nerealistickými očekáváními investorů a rychlou návratností vloženého kapitálu. Přirovnání netřeba dlouho hledat – stačí se podívat na stávající trh s FVE v ČR, kde již rozvoj velkých projektů pokulhává i s ohledem na výskyt tzv. kachní křivky a došlo k určitému vystřízlivění.
Polsko své provozní emise při výrobě elektřiny naopak snížilo, když poklesly o 5 procent na 51,3 milionu tCO2e, přičemž analytici pokles hodnotí tak, že se Polsku daří postupná energetická transformace k čistým zdrojům energie. „Polský 5 procentm pokles dobře zapadá do postupné strukturální transformace tamního energetického sektoru,“ uvedla Bernadett Pappová. I přesto však přetrvává velmi vysoká závislost Polska na uhlí. Ještě většího poklesu, meziročně o 19 procent, dosáhla Itálie, která emitovala 25,3 mil. tCO2e. Důvodem má být nicméně i slabší poptávka po elektřině z průmyslového sektoru.