Doba čtení:4 m, 16 s
Spolkový kontrolní úřad obvinil německé ministerstvo hospodářství z nedostatečné kontroly a špatného řízení transformace energetiky. Růst ceny elektřiny se vymkl kontrole a je ohrožena i bezpečnost dodávek.
Jestliže dříve šlo především o kontrolu nákladů na přechod na zelenou energetiku, nyní auditoři analyzovali také to, zda jsou dodávky elektřiny v Německu bezpečné. Výsledek je alarmující. Studie uvádí, že německá vláda “nemá dostatečný přehled o vznikajících reálných nebezpečích pro bezpečnost dodávek”. Sledování přechodu na novou energetiku je “neúplné”, napsal německý deník Die Welt.
„Spolkový kontrolní úřad vidí nebezpečí, že energetická transformace v této podobě ohrožuje Německo jako místo pro podnikání a nadměrně zatěžuje finanční udržitelnost podniků, které spotřebovávají elektřinu, a soukromých domácností. To pak může v konečném důsledku ohrozit společenskou přijatelnost energetické transformace,” uvedla prezidentka Spolkového kontrolního úřadu Kay Schellerová při představení druhé zvláštní zprávy.
Čtěte také:
Německo dá miliardy za uzavření jaderných elektráren
Brabec si zahrává s plynovou bombou
Podle studie bude třeba v letech 2020 až 2025 vynaložit na dodávky elektřiny, včetně rozšíření sítě, dalších 525 miliard eur. Ceny elektřiny pro soukromé domácnosti jsou již nyní o 43 % vyšší než evropský průměr.
Uhelné elektrárny vypínáte příliš rychle
Ještě větším problémem je ale podle kontrolorů ohrožení bezpečnosti dodávek elektřiny. Auditoři konkrétně obviňují německou vládu, že řádně nezvážila důsledky ukončení těžby uhlí. Například jedenáct černouhelných elektráren bylo odstaveno již na začátku letošního roku. Celkově lze říci, že postupné ukončování výroby elektřiny z uhlí podle zákona o postupném ukončování výroby elektřiny z uhlí se nyní uskutečňuje rychleji, než se předpokládalo v odborných zprávách o bezpečnosti dodávek.
Spolkové ministerstvo hospodářství a technologií si naposledy nechalo předložit odborné stanovisko k bezpečnosti dodávek v roce 2019, tedy před rozhodnutím o postupném ukončení těžby uhlí. Ministerstvo se hájí tím, že ukončení těžby uhlí bylo „nepřímo prověřeno” a shledáno nepřijatelným.
Při přezkoumání těchto prohlášení však kontrolní úřad zjistil nesrovnalosti. Srovnání se zákonným plánem pro odstavování uhelných elektráren spíše ukazuje, že studie předpokládá větší zajištěnou kapacitu od roku 2022, než se ve skutečnosti očekává po rozhodnutí o ukončení těžby uhlí.
Čtěte také:
Rakousko a Německo jsou laboratoře ekoprůšvihu
Němci směřují k energetické závislosti
Existuje “plánovací mezera” ve výši 4,5 gigawattů, což odpovídá kapacitě čtyř velkých konvenčních elektráren. Podle ministerstva hospodářství existuje “pravděpodobnost vyrovnání zátěže” téměř 100 % navzdory ukončení těžby uhlí. Šance, že poptávka po elektřině bude vždy pokryta dodávkami elektřiny, je přesně 99,94 procenta.
Auditoři o tom však pochybují. Výpočet pravděpodobnosti vyrovnání zátěže podle vládní zprávy „vychází z předpokladů, které se zčásti jeví jako nereálné nebo jsou zastaralé vzhledem k současnému politickému a hospodářskému vývoji”.
Například “není realistické předpokládat, že cíle rozšíření obnovitelných zdrojů energie budou dosaženy za současných obtížných podmínek akceptace, zejména u projektů větrné energie”.
Rizikové je také to, že spolková vláda odvozuje svou prognózu větrné a solární energie z “historických meteorologických podmínek z let 2009 až 2013”. Spolkový kontrolní úřad kritizuje, že “není vhodné, aby tato simulace nezobrazovala rok se slabými výnosy energie z větru a slunce”.
Auditoři rovněž pochybují o tom, zda byla správně stanovena potřeba rezervních elektráren. Spolková vláda například plánovala vytvořit do 1. října 2020 “kapacitní rezervu” ve výši dvou gigawattů, aby byl zajištěn trh s elektřinou.
Čtěte také:
Hrdlička: Při náhradě uhlí plynem doporučuji spěchat pomalu
Větrníky mají smysl na pětině území
Provozovatelé přenosových soustav však s požehnáním Federální agentury pro síťové služby pořídili pouze polovinu této rezervy elektrárny. Spolkový účetní dvůr “pochybuje, že Spolkové ministerstvo hospodářství splnilo svou zákonnou povinnost přezkoumat rozsah kapacitní rezervy”.
V případě nedostatku elektřiny se již plánuje, že průmyslové podniky dobrovolně a za náhradu dočasně zastaví výrobu. Ministerstvo hospodářství předpokládá potenciál 16 gigawattů, který bude plně využit do roku 2030. Studie Spolkového úřadu pro životní prostředí ale uvádí potenciál pouze 6 gigawattů. Ve spolkové vládě zjevně nepanuje shoda v otázce, do jaké míry by dobrovolné “vypínání zátěže” mohlo přispět ke stabilizaci elektrické sítě.
Bonnští inspektoři varují, že i další předpoklady spolkové vlády již nemusí odpovídat skutečnosti. Například prognóza federální vlády ohledně poptávky po energii vychází z předpokladu, že počet obyvatel v roce 2050 klesne pod 75 milionů. Naproti tomu však Spolkový statistický úřad “s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládá, že v roce 2050 bude ve třech nejdůležitějších zkoumaných variantách 77,6 až 83,6 milionu obyvatel”.
Neshody ohledně vývoje poptávky po elektřině
Předpoklady ministerstva hospodářství ohledně bezpečnosti dodávek elektřiny jsou “zčásti příliš optimistické a zčásti nevěrohodné”, kritizují auditoři. Ministerstvo rovněž nezkoumalo scénář, v němž se spojí několik předvídatelných faktorů, které by mohly ohrozit bezpečnost dodávek.
Může se například stát, že se rozšíření sítě opozdí a zároveň je omezena přeshraniční přenosová kapacita. Spolkové ministerstvo hospodářství a technologie tvrdí, že “stohování různých nevýhodných scénářů nemá podle stavu odborné diskuse smysl”. Auditoři však shledali, že tato námitka “není přesvědčivá”.
Další nejistoty vyplynuly z rostoucí poptávky po elektřině pro elektrifikaci dopravy a pro výrobu nosiče energie vodíku v elektrolýzních zařízeních. Auditoři proto nesdílejí předpoklad federální vlády, že poptávka po elektřině zůstane do roku 2030 víceméně stabilní.