Doba čtení:1 m, 38 s
Měsíc po představení návrhu na zvýšení regulované složky cen energií dnes Energetický regulační úřad (ERÚ) oznámí definitivní podobu cen pro příští rok. Původní návrh úřadu počítal s meziročním růstem regulované části ceny elektřiny pro domácnosti o 71 procent a u plynu o 39 procent. To by znamenalo, že by si spotřebitelé v příštím roce za regulovanou složku elektřinu připlatili tisíce korun.
Ještě výraznější růst regulovaných cen úřad navrhl u velkých odběratelů, podle nichž to ohrozí jejich konkurenceschopnost. Zástupci vlády v minulých týdnech uvedli, že se návrh může ještě mírně změnit. Analytici i přesto očekávají výrazný růst regulovaných cen energií.
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.
Politici řeší důsledky drahé elektřiny. Kdy se dostanou k příčinám?
ERÚ zdůvodnil navrhovaný meziroční růst regulované složky energií ukončením dotací státu na některé energetické služby. Hlavní položkou je přenesení části plateb za obnovitelné zdroje energie, dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby.
Premiér Petr Fiala (ODS) v minulých týdnech uvedl, že koncové ceny elektřiny i přes nárůst regulované části v příštím roce stoupnou proti letošnímu roku maximálně o jednotky procent. Připomněl, že ceny elektřiny na trhu od dodavatelů postupně klesají. Podle Fialy tak nehrozí zdražování o desítky procent. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) nedávno avizoval, že ERÚ při sestavování cen našel rezervy kolem tří miliard korun, které by mohl použít na úpravu navrhovaných cen. Podle analytiků však jde o zlomek z celkových plateb na regulované ceny.