EU chystá uhlíkové clo

Evropský parlament sice odhlasoval usnesení jasnou většinou, kolem návrhu uhlíkového cla ale panuje několik nejasností. Foto: pixabay.com

Evropské firmy musí plnit čím dál přísnější požadavky týkající se ochrany klimatu. Snížení jejich konkurenceschopnosti či přesunu výroby na jiné kontinenty chce Evropská unie zabránit zavedením tzv. uhlíkového cla. To by se mělo vztahovat na podniky mimo Evropu, které chtějí do zemí EU dovážet své výrobky.

Pokud budou mimoevropské firmy při výrobě produkovat vysoké množství emisí, budou platit zvláštní „přirážku“ odpovídající jejich uhlíkové stopě. Brusel je tak chce přimět k tomu, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za znečišťování planety. Navíc tím ochrání evropské firmy před levnou a neekologickou konkurencí z jiných koutů světa, napsal server Euractiv.cz.

Čtěte také:
Hamáček: Přechod na plyn je slepá ulička
Brabec si zahrává s plynovou bombou

Podle poslanců Evropského parlamentu by mohl nový systém – celým názvem „mechanismus pro vyrovnávání uhlíku na hranicích EU (CBAM)“ – fungovat již od roku 2023. Počítá s tím jejich nedávno schválené nezávazné usnesení. Evropský parlament sice odhlasoval usnesení jasnou většinou, kolem návrhu uhlíkového cla ale panuje několik nejasností. Detaily by měla Evropská komise představit zhruba v červnu letošního roku. Někteří poslanci se obávají především reálného dopadu uhlíkového cla na průmysl. Týkat se to bude zejména výroby oceli, hliníku, cementu, ale také skla či chemických látek. Dohromady tyto sektory vypouští až 94 procent průmyslových emisí v EU.

„Je zřejmé, že pokud chceme celosvětově snížit emise skleníkových plynů, bez nějakého nástroje, který přiměje k akci i země mimo EU, se neobejdeme. Nejsem si ale jist, zda právě CBAM je to pravé. Rozumím tomu, že řada mých kolegů europoslanců chce být co nejambicióznější, a proto tak halasně podporují už tuto zprávu. Já osobně bych si ale počkal, s čím přijde komise,“ říká český europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Otázkou je, jak uhlíkové clo skloubit s emisními povolenkami, které musejí platit evropské firmy. Jejich cena v poslední době prudce roste. Europoslanci původně chtěli tlačit na zrušení emisních povolenek a jejich nahrazení uhlíkovým poplatkem. Nakonec poslanci odhlasovali usnesení, podle kterého by měl systém ETS zůstat funkční i nadále.

„Pokud by už od roku 2023 docházelo k rušení povolenek podle původního plánu, nedali bychom tradiční výrobě šanci na nutné technologické změny pro přechod na ekologičtější provoz. Bez emisních povolenek by tak jejich náklady na výrobu prudce vzrostly a staly se tak nekonkurenceschopnými nejen u nás, ale i v dalších zemích světa,“ uvedla místopředsedkyně europarlamentu Dita Charanzová (za ANO).

Kromě environmentální stránky má uhlíkové clo i stránku finanční. Prostředky vybrané na základě tohoto mechanismu by měly putovat do unijní kasy. Z vybraných peněz by EU mohla splácet půjčku v hodnotě 750 miliard eur, kterou si vzala na financování obnovy evropské ekonomiky po koronavirové pandemii.