Doba čtení:1 m, 22 s
Zotavení globální ekonomiky z pandemie nemoci covid-19 způsobí, že růst emisí skleníkových plynů, které přispívají ke změnám klimatu, bude do dvou let na rekordu. Ve své zprávě to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
„Odhadujeme, že úplné a včasné zavedení doposud oznámených opatření k oživení ekonomiky způsobí růst emisí oxidu uhličitého v roce 2023 na rekordní úroveň a pak dál poroste,“ uvedla IEA.
Čtěte také:
Rakousko a Německo jsou laboratoře ekoprůšvihu
Němci směřují k energetické závislosti
Plánované výdaje na čistou energii představené vládami činí 380 miliard USD (8,3 bilionu Kč). To jsou pouhá dvě procenta celkovým finančních prostředků vyčleněných na stimulaci ekonomik v reakci na pandemii. Tato částka představuje asi třetinu toho, co je podle IEA potřeba, aby svět do poloviny tohoto století dosáhl čistých nulových emisí.
Dvě třetiny z 380 miliard USD určených na čistou energii mají být vynaloženy do roku 2023. Téměř celý zbytek pak do roku 2030. Za desetiletí tak dojde k rychlému poklesu výdajů, v roce 2030 se sníží na méně než dvacetinu částky roku 2021, upozornila IEA.
„Peněžní částky, z veřejných i soukromých zdrojů, které jsou celosvětově mobilizovány v rámci plánu na oživení, zdaleka nedosahují toho, co je potřeba ke splnění mezinárodních klimatických cílů,“ uvedl šéf IEA Fatih Birol.
Agentura vydala v květnu své zatím nejzásadnější poznatky o klimatu. Podle květnové zprávy by už svět neměl investovat do nových projektů v oblasti fosilních paliv, pokud chce do roku 2050 dosáhnout nulových emisí.