Evropa zpřísní pravidla pro spalování biomasy

Dřevo pro elektrárny se ve formě pelet přepravuje přes oceán na obřích tankerech, jejichž motory spalují většinou mazut. Foto: pixavay.com

Evropská komise plánuje zpřísnit pravidla pro využívání biomasy pro účely výroby energie. Splněna budou muset být zejména kritéria udržitelnosti, aby bylo možné energii z biomasy považovat za obnovitelnou, a bylo ji tak možné započítat na cíl pro podíl energie z obnovitelných zdrojů.

V červenci navrhne komise v rámci novelizace směrnice o OZE pravidlo, že kritéria udržitelnosti musí splňovat i menší zařízení produkující energii, než tomu bylo doposud. V současnosti výrobny pod 20 MW instalovaného výkonu nemusí splnění kritérií udržitelnosti prokazovat. Pokud budou změny odsouhlaseny, povinnost bude rozšířena na veškerá zařízení od 5 MW, napsal server oenergetice.cz.

Čtěte také:
Čína vytěžila téměř 4 miliardy tun uhlí
Temelín a Dukovany vyrobily loni méně elektřiny

Kritéria udržitelnosti budou také od ledna příštího roku aplikována na zařízení v rámci evropského sytému obchodování s emisemi (EU ETS). Ta mohou, pokud spalují biomasu, reportovat nulové emise a do současnosti se jich povinnost prokazovat udržitelnost netýkala.

Komise plánuje navrhnout také širší definici takzvaných “no-go oblastí”, ze kterých spalovaná biomasa nesmí v žádném případě pocházet. Půjde například o oblasti původních lesů, pralesů či rašelinišť.

Odborníci před biomasou varují už dlouho

Evropská komise reaguje na dlouhodobá varování odborníků, kteří upozorňují, že biomasu rozhodně nelze považovat za bezemisní zdroj. Oxid uhličitý zachycený biomasou – tedy v případě elektráren především stromy – se uvolní při spalování v řádu minut. Do dřevin se však před tím ukládal desítky let. Pokud by šlo o rychle rostoucí „energetické“ dřeviny, jde stále o roky. Takže aby se podařilo zachytit CO2 z jednoho spáleného stromu, museli bychom současně vysadit tolik nových sazeniček, aby dokázaly zachytit stejné množství oxidu uhličitého, kolik se jej uvolnilo spálením vzrostlého stromu, jež jej zachycoval desítky let. Při tempu, jakým se kácejí stromy, aby ne jejich dřevo mohly fungovat elektrárny, je to zcela nereálné.

Masové kácení pro potřeby energetiky, které již například v USA probíhá, vede přitom k vysoušení odlesněných oblastí. Odlesněné oblasti přitom zadržují daleko méně vody ani neochlazují krajinu. Oboje pak vede ke skutečným změnám klimatu.

Obrovský problém představuje také doprava biomasy. Dřevo pro elektrárny se totiž ve formě pelet přepravuje přes oceán na obřích tankerech, jejichž motory spalují většinou mazut. Patří tak k významným znečišťovatelům.