Expert ČSSD: Poslanci energetice nerozumí

Státní energetickou koncepci (SEK) považuje velká část odborníků za nefunkční. Podle Vladimíra Vlka však smysl má, přestože se neplní. To nicméně vládní ČSSD nebrání v tom, aby paralelně připravovala koncepci vlastní. Nejen o odlišnostech mezi oběma koncepcemi je následující rozhovor. 

Máte už ve volebním programu uzavřenou oblast energetiky?

Naše strana se velmi cíleně zajímá o energetiku, protože to je základ našeho hospodářství. V návrhu energetické politiky máme už zpracovanou analytickou část. Vycházeli jsem ze všech dostupných materiálů včetně studií, které si nechaly zpracovat ekologické organizace. Poslanci v projednávání energetických novelmají zmatek a neumí zaujmout jasnou pozici, protože energetice nerozumí. Musíme jim ukázat směr, který se musí držet. Vypracovali jsem čtyři scénáře a z nich jeden vybrali. Naší koncepcí rozhodně nechceme nahradit SEK. Klíčové jsou změny, které přicházejí od Evropské komise. Poslední změnou je tzv. Zimní balíček, který vzbuzujevelké diskuze, jak bude dál probíhat energetický systém v Evropě.

Čtěte také:
Feist: Uhlí bude dál v klíčové roli
Vondráš: Neprchejme od uhlí!

S jakým vývoje spotřeby energií počítáte?

Otázka úspor v energetice je diskutabilní. Jsme velice průmyslovou zemí. Vyšlo nám, že nebudeme mít velké úspory, přesto v naší energetické politice počítáme s menší spotřebou, než je uvedeno v SEK.

Energetika je základ našeho hospodářství.

V čem ještě se vaše koncepce liší od SEK?

Naše energetická politika predikuje spotřebu a výrobu zarok2040, kdy se budou odstavovat uhelné elektrárny a vyvstane otázka, čím je nahradit. Jsou dvě možnosti, a to jadernými elektrárny, nebo plynovými zdroji.

Má podle vás SEK smysl?

Samozřejmě, je to strategický dokument. Spousta lidí má pocit, že se musí beze zbytku plnit. SEK není dogma, představuje směřování energetického systému v návaznosti na konečnou spotřebu energie a primárních zdrojů. Od května 2015, kdy byla schválena, nastaly změny, které ji ovlivní – jednání v Paříži, Zimní balíček apodobně.

A proto jste zvýšili odhad úspor?

Nejsou to jen libovolná čísla. Modelovali jsme je podle sektorů: domácnosti, průmysl, doprava, stavebnictví a zemědělství. Jako indikátory jsme zvolili například demografický vývoj do roku 2050, u dopravy jsme vycházeli z predikcí první „Nezávislé energetické komise“ (Pačesovy komise).

S životním prostředím to nesmíme přehánět.

Jaká jsou podle vás největší rizika pro českou energetiku?

Rizika jsou, hlavně pokud bude EU tlačit na to, abychom jadernou elektrárnu Dukovany odstaviliuž v roce 2025 až 2027. Tím by vznikl obrovský propad ve výrobě elektrické energie, který by se musel nahradit plynovými zdroji. Pak už bychom neměli vyvážený energetický mix a stali bychom se závislí na Rusku v dodávkách zemního plynu. To by z geopolitického pohledu nebylo přijatelné. Někteří namítají, že i v případě jaderného paliva můžeme být závislí na Rusku. Ale tím se můžeme předzásobit na dvě kampaně dopředu, tedy na 8 až 10 let. Další riziko souvisí s budoucností průmyslu, zejména tzv. Průmyslu 4.0. Pokud ho budeme dále rozvíjet, bude výsledkem nikoli pokles, ale nárůst spotřeby elektřiny. Datová centra a roboty spotřebují ročně,podle našeho odhadu, 2 až 2,5 TWh.

Očekáváte, že nové jaderné bloky budou včas?

My si to děláme sami. Stavba jaderné elektrárny je dnes na celou generaci, z toho 18 až 20 let trvají jen povolovacím a přípravná řízení, samotná stavba trvá třeba jen 6 let. Přitom si nikdo neuvědomujete, že po roce 2037 se můžeme dostat do stavu, kdy bychom museli regulovat spotřebu elektrické energie. Na druhou stranu si nemyslím, že dostavbu Dukovan vyřeší speciální zákon. Měli bychom upravit termíny ve stavebním zákonu a zákonu o posuzování vlivu na životní prostředí. Životní prostředí je důležité i v energetice, ale nesmí se to přehánět. Odpůrci klíčových staveb se často snaží jen proces protahovat. Měly by se zkrátit lhůty a měla by pro ně být stanovena kauce.

Úplný konec uhlí by byl nezodpovědný.

Uvádíte, že uhlí je z ekonomického a bezpečnostního hlediska nenahraditelným zdrojem. Není škoda ho pohřbívat?

V lomu ČSA máme 950 milionů tun vysoce kvalitního uhlí. Nad oblastí těžby ve třetí etapě ale stojí Chemopetrol, ten je přitom v soukromém vlastnictví PK Orlen. O druhé etapě se má jednat znovu po roce 2019, takže to je ještě otevřené. Nerozumím moc postoji některých místních. Starosta Nové Vsi mi říkal: “Proč se ti lidé nemohou přestěhovat sem k nám nahoru?” Bylo by od nás nezodpovědné uhlí zarazit úplně. Měly by to rozhodnout budoucí generace. Věřím, že ho využívat budou, protože nic jiného nemáme. Z geopolitického hlediska je uhlí důležité.

Jaké očekáváte snižování emisí CO2?

Spočítali jsme, že 80% snížení CO2 nemůžeme do roku 2050 dosáhnout, vyšel nám pokles o maximálně 62 procent. Zimní balíček obsahuje cíl 40procentní snížení do roku 2030. V tom nevidíme problém, protože velký propad u nás nastal už po roce 1990.

Snížení emisí CO2 o 80 % nemůžeme do roku 2050 dosáhnout.

Řadíte se tedy mezi odpůrce antifosilního zákona v podobě, v jaké byl letos smeten ze stolu?

Domnívám se, že antifosilní zákon nic neřešil. Podle představ Hnutí Duha a dalších ekologických organizací totiž směřoval k pomyslnému příkazu “Musíte odstavit uhelné elektrárny”. Což je špatně a v dnešní době zcela nemyslitelné.

Jak se díváte na to, že osobní intervencí pana Babiše sešlo z prodeje elektrárny Počerady?

Pan ministr Babiš si řeší své osobní problémy. Víme, že má na pana Tykače kvůli Kosteleckým uzeninám spadeno, ale do politiky to nepatří. Já si dělám analýzu elektrárny Počerady. Ta elektrárna je strategicky důležitá. Dodává energii do rozvodny Výškov, ta je propojená s rozvodnami Chotějovice, do které dodává elektřinu elektrárna Ledvice, a Hradec u Kadaně, dále pak novou linkou se středními Čechami. Tohle propojení velkých elektráren je z hlediska energetické bezpečnosti klíčové. Další věcí jsou unijní a nadnárodní závazky a cíle. Abychom je naplnili, musíme do obnovy elektráren investovat značné částky. Ekologizace elektrárny Počerady bude stát 18 až 20 miliard korun. Buď je může investovat pan Tykač jako dodavatel uhlí, pro které byla stavěná, nebo ČEZ. Cena silové elektřiny jednes na úrovni 30 EURO za MWh. Jsem optimista a věřím, že cena silové elektřiny v následujících letech půjdenahoru a Počerady se ekologizace dočkají. Pokud se tak nestane, ČEZ je v roce 2022 odstaví. To je ten nejhorší scénář, který by mohl nastat.

Konec Počerad by byl ten nejhorší scénář.

Ing. Vladimír Vlk se podílí na tvorbě energetické koncepce ČSSD. Na půdě poslanecké sněmovny pořádá pravidelné semináře věnované současnosti a budoucnosti české energetiky. V letech 2014–2016 byl členem dozorčí rady ČEZ. Působí také v komunální politice coby zastupitel města Roudnice nad Labem.

Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků