Doba čtení:2 m, 55 s
Útlum těžby hnědého uhlí a celosvětový trend odklonu od tradičních zdrojů energie se naplno dotýká především Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Před hornickými odbory je nelehký úkol v současné situaci horníkům pomoci. Jak vidí osud hornické profese, popsal v rozhovoru pro Sev.en Noviny jejich předák Jaromír Franta.
Jak vidíte současnou situaci v těžebních společnostech?
Samozřejmě nijak růžově. Za třicet šest let, co v hornictví pracuji, jsou na tom těžební společnosti asi nejhůř. Horníci doplácí na naivní pohled všech ekofanatiků a populistických politiků, kteří se domnívají a také to tak prezentují, že přechod od uhlí k energii z jiných zdrojů může být dílem několika let, lusknutím prstu. Přesvědčují národ, že si vystačíme s energií z větrných a solárních elektráren bez ohledu na to, kde budeme energii brát, až nebude foukat nebo svítit slunce. Samozřejmě je nám všem jasné, že uhelná energie je na ústupu. I utlumovat se ale musí s rozmyslem, a to se u nás neděje. Právě v důsledku unáhlených rozhodnutí, celosvětového politického tlaku a bázlivosti některých politiků, se uhelný průmysl a energetika vůbec ocitá v krizové situaci. Naše těžební společnosti, stejně jako ostatní v tomto odvětví, nevyjímaje. Situace tedy není nijak lehká, také ale není zoufalá. Hornictví ještě neumírá, společnost nás všechny ještě bude potřebovat.
Čtěte také:
Evropská unie odmítá respektovat realitu
Vondrák: Tempo útlumu těžby je nepřijatelné
Jak chcete hornictví ze své pozice pomáhat?
Přesně tak, jako dosud. Budu dál fungovat jako mluvčí horníků při jednání s vedením společností. Prosazovat zájmy horníků a snažit se co nejvíce zmírnit dopady krize. Samozřejmě je jasné, že nějakým způsobem se současná situace dotkne každého z nás. Mojí snahou ale je, aby to horníky bolelo co nejméně. Odborová organizace není bezzubá. V odborářském životě už jsme toho s kolegy hodně dokázali. Například dotlačit vládu ke schválení nařízení, na jehož základě zaměstnanci nejenom z lomu ČSA v případě propuštění pobírají příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s útlumem těžby hnědého uhlí. Naposledy bylo toto nařízení uplatněno v případě kolegů při ukončení hlubinné těžby v lomu ČSA letos na jaře. Snaha pomáhat horníkům mě také dovedla na kandidátku Lepšího severu do zastupitelstva Ústeckého kraje.
Myslíte si, že jako krajský zastupitel budete horníkům víc platný?
Určitě ano. V kraji je hornictví rozšířeným odvětvím a má svoji tradici. Kraj pak bude sehrávat významnou úlohu při postupném ukončení těžby uhlí. Z pozice krajského zastupitele by se mi mnohem lépe přesvědčovalo veřejnost i politiky o potřebnosti uhlí. A také je to příležitost dát jim jasně najevo, kde mají horníci hranici pochopení a kdy se hlasitě ozvou, jak to už v minulosti ukázali. Vím, že nakonec hornictví tak, jak ho známe nyní, skončí. Ale ten proces může být dlouhodobý a k horníkům co nejvíce ohleduplný. Jsem desítky let horník, desítky let hájím zájmy horníků a krajské zastupitelstvo je jen další cesta, jak to dělat dál.
Hájit horníky je jediný váš cíl v krajském zastupitelstvu?
Horníci jsou u mě na prvním místě. Byli a vždy budou. Jsem ale také už čtvrté volební období zastupitel obce, kde žiju. Vím, s čím se musí malé obce potýkat a co by jim pomohlo. I malých obcí, jako je ta naše, se přeměna uhelných regionů týká. Chci, aby to pro nás pro všechny, pro horníky i pro obyvatele měst a obcí dopadlo co nejlépe. Ve své kandidatuře do krajského zastupitelstva vidím příležitost, jak pokračovat v práci. Kdybych nebyl přesvědčený, že se se současnou situací dá něco dělat, tak bych do toho nešel.