Doba čtení:1 m, 22 s
Ministři energetiky a životního prostředí členských zemí skupiny vyspělých ekonomik G7 se zavázali, že do roku 2035 postupně ukončí výrobu elektřiny z uhlí. Část zemí silně závislých na uhelných elektrárnách ale dostala možnost alternativních cílů, píší světové agentury na základě zveřejněného 35stránkového závěrečného komuniké.
Ministři se dohodli na odstavení uhelných elektráren „v první polovině 30. let 20. století nebo v časovém horizontu, který je v souladu s udržením limitu nárůstu teploty o 1,5 stupně Celsia“ ve srovnání s předindustriální érou.
Země tak mohou jít i jinou či pomalejší cestou, pokud dojdou ke stejnému cíli. Stanice CNN píše o „slibu s háčkem“, agentura AFP o „prostoru pro manévrování“.
Státy G7 chtějí také do roku 2030 přispět ke ztrojnásobení celosvětové kapacity výroby energie z obnovitelných zdrojů nebo dramaticky snížit emise metanu, píše agentura DPA. V bodu 33 svého komuniké také slibují založit Vodní koalici G7, která bude předcházet globální krizi nedostatku vody.
Dohoda o uhlí je významným krokem ve směru, který byl naznačen na loňském summitu OSN o klimatu COP28. Jeho cílem je postupné vyřazení fosilních paliv, z nichž uhlí nejvíce znečišťuje životní prostředí.
Uhelné elektrárny měly loni na celkové produkci elektřiny Itálie podíl 4,7 procenta. Řím v současnosti plánuje odstavit uhelné elektrárny do roku 2025. Výjimkou je ostrov Sardinie, kde je termín stanoven na rok 2028. V Německu a Japonsku hraje uhlí větší roli. Podíl uhlí na výrobě elektřiny zde loni přesáhl 25 procent.