Andrej Babiš dnes patří k nejhlasitějším kritikům Green Dealu a emisních povolenek. Mluví o jejich dopadech na ceny energií, domácnosti a český průmysl. To je legitimní. Stejně legitimní je ale připomenout, co dělal v době, kdy se tato evropská politika formovala. Naposledy svou tradiční variabilitu politického postoje předvedl při včerejším zahajování Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.

Babiš byl premiérem v letech 2017 až 2021. V prosinci 2019 jako člen Evropské rady jednal o cíli klimatické neutrality EU do roku 2050. Česká republika tento směr nezablokovala. Babiš přitom prosazoval především uznání jaderné energetiky a ochranu českého průmyslu.

Ještě podstatnější je rok 2021. Jeho vláda přijala české rámcové pozice k balíčku Fit for 55 a revizi systému EU ETS. Česká pozice nepožadovala zrušení emisních povolenek. Naopak označila revizi EU ETS za důležitou součást balíčku a ETS za hlavní nástroj ke snižování emisí. To samozřejmě neznamená, že Babiš Green Deal bezvýhradně podporoval, některé jeho části i kritizoval a varoval před dopady na průmysl. Babiš Green Deal samozřejmě nevymyslel. Ale ani nestál mimo něj, jak se často snaží svému obecenstvu podsouvat. Rozhodně byl u klíčových jednání, vyjednával o jeho podobě a jeho vláda přijímala české pozice k Fit for 55 a EU ETS.

Pokud chtěl evropský klimatický směr skutečně odmítnout, mohl jej tehdy jako premiér mnohem jednoznačněji blokovat. Neudělal to. Zvolil vyjednávání. Dnes může samozřejmě říkat, že Green Deal je chyba a že je potřeba jej změnit. Ale férová politická debata vyžaduje přiznat i vlastní minulost. Ale to je bohužel disciplína, která nejen v tomto případě, českému premiérovi příliš nejde.