
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo těžební firmě Severní energetická změnu technologie hlubinné těžby uhlí na lomu ČSA. Firma využije účinnější metodu dobývání, tzv. stěnování, které je založeno na ražbě tunelů, v nichž pak dobývací stroj odebírá uhlí. Záměr dle ministerstva nemá významný vliv na životní prostředí. S tím ale nesouhlasí Jan Rovenský z hnutí Greenpeace, který pro server iUHLI.cz uvedl, že sice hlubinnou těžbu v bočních svazích velkolomu ČSA v rámci platných územních ekologických limitů těžby principiálně neodmítá, bojí se ale sesuvů půdy. Ministerstvo kritiku Greenpeace odmítá.
„Za největší riziko zde považujeme riziko katastrofálních sesuvů kvartérních sedimentů ze svahů Krušných hor, které mohou ohrozit zámek Jezeří, okolní cenné přírodní bukové lesy, ale i samotné horníky, kteří na šachtě pracují,“ říká k hlubinné těžbě Rovenský, podle kterého ministerstvo selhalo. Selhání má spočívat v tom, že toto kompletní posouzení předem odmítlo a spokojilo se s jednostrannými podklady poskytnutými Severní energetickou, podle kterých sesuvy nehrozí.
Mluvčí ministerstva Petra Roubíčková serveru iUHLI.cz v reakci sdělila, že ministerstvo se důsledně zabývalo posouzením záměru a na základě předloženého oznámení záměru a dalších podkladů souhlasilo se změnou technologie těžby s ohledem na dopady na životní prostředí.
Jako podklad pro rozhodování v rámci zjišťovacího řízení si nechalo MŽP zpracovat odborné podklady od České geologické služby, jejichž závěry potvrzují výstupy předložených posudků v rámci oznámení o záměru. „Závěry zjišťovacího řízení obsahují podmínky pro přípravu a realizaci záměru, které se týkají stability území, a které musí být povinně zohledněny v dalších povolovacích procesech (tzn. především v povolení k hornické činnosti státní báňskou správou). Samotnou bezpečnost dobývání pak zajišťuje státní báňská správa, která v této věci (povolení hornické činnosti) případně povede samostatné správní řízení,“ dodala mluvčí.
Stěnováním se může vytěžit až 80 procent uhlí. Předpokládaná výše těžby z bočních svahů lomu ČSA je podle zveřejněného záměru až 400 000 tun za rok.
Stěnování se v bočních svazích zatím nerozjede. „Vlastní realizace není minimálně v průběhu dvou let aktuální, v průběhu této doby bude používána již zmíněná dobývací metoda chodbicování, která měla samostatný schvalovací proces,“ uvedla již dříve pro média mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová.
Severní energetická dobývá uhlí z bočních svahů lomu ČSA pomocí hloubení systému chodeb od února. Při této technologii se však vytěží podle odhadu odborníků zhruba 20 procent uhlí. Hlubinná těžba neovlivní životnost lomu ČSA, která je omezena usnesením vlády o těžebních limitech z roku 1991. Povrchová těžba by tak měla skončit v roce 2022.