Hillary Clintonová veřejným nepřítelem horníků

Doba čtení:2 m, 7 s

Hillary Clintonová. Foto: Wikipedie

Demokratická prezidentská kandidátka Hillary Clintonová si vysloužila označení “ Veřejný nepřítel horníků a jejich komunit číslo 1“. Clintonová totiž podporuje agendu Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), která je zaměřena na snížení významu uhlí, což ochromí jejich způsob života.

Demokratická kandidátka na americké prezidentské křeslo Hillary Clintonová uhlí nevěří. Bývalá ministryně zahraničí odmítá podpořit další těžbu, ale je ochotna vydat 30 miliard dolarů (zhruba 811 miliard korun) ve prospěch komunit, které na těžbě uhlí závisí.

Program, která byl zveřejněn minulý týden, je součástí širší agendy Clintonové, která se týká čistých energií. „Nacházíme se právě uprostřed globální energetické přeměny”, stojí v plánu, který odkazuje k většímu využívání zemního plynu a obnovitelných zdrojů.

Z materiálu ale také vyplývá, že Clintonová nechce ignorovat dopad, jaký bude mít změna na hornické komunity, jak ohrozí zdravotní péči nebo penzijní pojištění horníků a jejich rodin. Chce rovněž nabídnout daňové úlevy komunitám, které problémy uhelného sektoru postihnou. Jsou to totiž právě ony, kdo budou nejvíce postiženy jakýmkoliv uzavřením tepelných elektráren dle nových regulí americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), které vydala vláda Baracka Obamy.

Čtěte také:
Američtí těžaři žalují Obamu
Obamovy plány budou drtit uhlí

Ani představení záchranného plánu však neutišilo kritiku z řad republikánů. ”Kdyby Hillary skutečně stála na straně horníků, postavila by se proti extrémním environmentalistům, kteří mají hlavní slovo u demokratů. Místo, aby přijala jejich agendu, která ničí pracovní místa a zvyšuje náklady,“ uvedl mluvčí Republikánského národního výboru Michael Short.

Navzdory zeleným plánům Obamovy administrativy se Amerika ale bez uhlí stále neobejde. Tato cenná komodita, která kdysi obstarávala polovinu energie v zemi, nyní pokrývá zhruba 40 procent. V roce 2040 by to mělo být 34 procent. Na úkor uhlí mají posilovat především zemní plyn a obnovitelné zdroje.

Američtí těžaři uhlí se však již nyní nacházejí ve velmi složité situaci. Jsou zadlužení až po uši a navíc je drtí zahraniční konkurence. K tomu všemu se stále zpřísňují předpisy kvůli omezení skleníkových plynů a toxických emisí. Řada uhelných elektráren v USA přešla na zemní plyn. Budoucnost americké energetiky bude nejspíš jedním z klíčových vnitropolitických témat prezidentských voleb, které se uskuteční v příštím roce.

Velmi tvrdě se kvůli uhlí do Baracka Obamy obul například výrazný republikánský kandidát, excentrický miliardář Donald Trump. Před časem na svém twitteru uvedl, že Obamova protiuhelná válka zabíjí americká pracovní místa, zvyšuje závislost země na jejích nepřátelích a výrazně ji obchodně poškozuje.

Mohlo by vás zajímat:
Chcete důl? V Americe ho dostanete zdarma
Šokující zvrat. Miliardář Soros investuje do uhlí
Druhý největší americký těžař zbankrotoval