Doba čtení:3 m, 3 s
Haldu neboli odval Heřmanice tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů a koksoven. Foto: DIAMO

Hoření haldy Heřmanice v Ostravě má v budoucnu zabránit ochranný sarkofág. Práce potrvají zhruba deset let a měly by stát minimálně 2,3 miliardy korun. Novinářům v Ostravě to řekli zástupci vlády a státního podniku Diamo, který bude sanaci dělat. Zástupci města i kraje ocenili, že stát na sanaci haldy uvolní peníze.

Pracovní skupina zřízená ministerstvem průmyslu a obchodu posuzovala pět technických variant sanace haldy, kterou tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů a koksoven. Nakonec se přiklonila k metodě zatěsnění termicky aktivní části haldy a její oddělení od studené části pomocí oddělovacích stěn.

Halda neboli odval Heřmanice má rozlohu asi 103,5 hektaru, objem uloženého materiálu se odhaduje na 30 milionů tun. Halda uvnitř desítky let hoří, což uvolňuje do vzduchu škodlivé látky. Její sanace začala před více než 20 lety, v současné době je ale pozastavena. Kvůli haldě vzniklo několik sporů, ať už se zhotovitelem, který tam dělal opatření proti šíření termické aktivity, nebo kvůli majetkovým poměrům.

Diamo provozuje odval Heřmanice od roku 2002. Po zastavení sanace ministerstvo průmyslu a obchodu ustanovilo pracovní skupinu a Diamo dostalo za úkol zpracovat aktualizovanou studii sanace.

Skupina posuzovala pět variant, které byly vyhodnocovány podle časové a finanční náročnosti i z hlediska ekologických dopadů a spolehlivosti. Zvolená metoda sanace počítá s vytvořením ochranného sarkofágu a stavbou dvou nových oddělovacích stěn B a C, které navážou na budovanou stěnu A. Sarkofág má oddělit termicky aktivní části haldy od nezasažené hlušiny, skládky chemických odpadů a kalových nádrží. Má utěsnit hořící odval a zamezit přístupu vzduchu do něj. K izolaci má sloužit jílovitá zemina nebo tzv. stabilizát z elektrárenského popílku.

Imise haldy Heřmanice měří nyní nepřetržitě

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) je vybraná metoda nejvhodnější z hlediska zajištění ochrany životního prostředí v okolí i omezení negativních dopadů během prací. Podle předběžných propočtů by práce měly během deseti let stát 2,3 až tři miliardy korun. „Jsem připraven zajistit finance pro státní podnik Diamo ve státním rozpočtu,“ uvedl dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ředitel Diama Ludvík Kašpar uvedl, že tato metoda byla použita i při sanaci hořícího odvalu dolu Schoeller v Libušíně na Kladensku. „Státní podnik Diamo má s touto metodou vlastní zkušenosti, přičemž i po 12 letech od ukončení prací se tato metoda osvědčila. Po realizaci došlo k významnému poklesu teplot v odvalu,“ řekl Kašpar. Při tomto technologickém postupu lze podle něj využít odváděné teplo z haldy k vytápění okolních objektů. Podnik už toto téma řeší s odborníky z VŠB – Technické univerzity Ostrava i společností Veolia.

Primátor Ostravy Jan Dohnal (Spolu) vítá, že se problém aktivně řeší. „Od přelomu roku jsme se scházeli jak na pracovních skupinách, tak i v politické rovině, tedy na úrovni město a vláda. Scénář, který byl dnes prezentován, byl i nám představen jako nejlepší a jediný možný. Jsem samozřejmě rád, že se na to podařily najít peníze, protože to není úplně málo. Samozřejmě výsledný stav nebude takový, že halda bude odvezena nebo zmizí, což koneckonců nejde kvůli prašnosti a podobně. Myslím si, že tam za pár let můžeme mít stejný krásný kopec, jako je halda Ema,“ řekl Dohnal. S řešením byl podle hejtmana Josefa Bělici (ANO) seznámen i kraj. „Jsem rád, že to řešení, které Diamo bude aplikovat, bude ku prospěchu obyvatel kraje, a že to bude financováno ze státního rozpočtu,“ řekl Bělica.

Sanaci bude nadále dělat Diamo podle připraveného projektu. Postup sanace i její financování musí ještě schválit vláda, která by se problematikou měla zabývat pravděpodobně na podzim, po dokončení projektové studie. Práce by mohly začít do jednoho roku.

Close

Generic selectors
Pouze přesná schoda
Hledat v titulcích
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
Hledat pouze v kategorii
Energetická bezpečnost
Komentáře
Rozhovor
Videa
Z domova
Zajímavosti
Ze světa