Hubáčková chce urychlit snižování emisí

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková odmítla tvrzení, že by ruská agrese zlikvidovala Zelenou dohodu pro Evropu. Foto: annahubackova.cz

Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky jsou podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) důvodem urychlit naplňování cílů EU v oblasti změn klimatu, nikoli proces zastavit. Ministryně to uvedla na senátní konferenci k výsledkům loňské konference OSN v Glasgow (COP26) o dalším postupu v boji s klimatickými změnami.

Hubáčková odmítla tvrzení, že by ruská agrese zlikvidovala Zelenou dohodu pro Evropu, podle níž by se Evropa měla stát v roce 2050 klimaticky neutrální. „Green Deal zůstává živý, určitě v něm pokračujeme a naplňujeme. Ruská invaze je výzvou k urychlení, ne k zastavení,“ uvedla ministryně. Podle ní je třeba brát v úvahu sociální dopady opatření, „ale cíle nemůžeme snižovat“.

Podle Hubáčkové je třeba více investovat do obnovitelných zdrojů a zaměřit se ještě více na vodíkové technologie. Ministryně zmínila podporu nízkoemisních technologií, rozvoje komunitní energetiky nebo lepší využívání srážkových a odpadních vod.

Vláda chystá novou národní strategii ochrany klimatu a Česko by mělo být podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) lídrem v přijímání klimatických opatření. Česko podle někdejšího ministra životního prostředí Bedřicha Moldana (TOP 09) netrpí důsledky klimatických změn tak moc jako jiné země. Moldan ale doufá, že nová vládní strategie přinese „posun dopředu a předpoklady pro pozitivní řešení naléhavých problémů, které změna klimatu přináší“.

Drahé energie omezují až polovinu domácností

Hubáčková zopakovala závazek vlády ukončit využívání uhlí k výrobě elektrické energie do roku 2033. Reagovala na to, že představitelé téměř 200 zemí světa se loni v listopadu na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli pouze na postupném odklonu od používání uhlí k výrobě elektřiny, ale k úplnému ukončení se nezavázaly.

EU minulý týden přijala kvůli válce další balík sankcí proti Rusku, včetně zákazu dovozu ruského uhlí. Řeší se i zákaz dovozu ruské ropy a plynu.

Dohoda z Glasgow mimo jiné obsahuje závazek více než stovky států zvrátit do roku 2030 úbytek světových lesů, či závazek snížit do roku 2030 únik metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020, k čemuž se přihlásily země představující přes 70 procent světového hrubého domácího produktu a polovinu veškerých emisí tohoto plynu. Dokument rovněž potvrzuje dlouhodobý cíl vyplývající z dohody z Paříže, která vstoupila v platnost v roce 2016, a který je udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry.

Další klimatická konference OSN se uskuteční ve druhé polovině letošního roku v Egyptě. Česko jako předsednická země EU na ní bude vyjednávat a prezentovat postoj unie.