Hubáčková: Energetické využití biomasy má pozitivní prvky

Nová ministryně životního prostředí Anna Hubáčková to od odborníků schytala hned při nástupu do funkce. Foto: wikipedia.org

Jak vnímá nová ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) rizika unijního plánu Zelený úděl? Má představu jak nahradit uhlí, ze kterého se v České republice stále vyrábí více než 40 procent elektřiny a většina tepla? Dozvíte se to v rozhovoru, který Anna Hubáčková poskytla serveru iUHLI.cz.

V rozhovoru pro Český rozhlas jste řekla, že Green Deal znamená „…chovat se v krajině tak, aby se nám její teplota nezvýšila o více než jeden a půl stupně.“ Jenže pokud za oteplování planety může oxid uhličitý, záleží vývoj globální teploty především na Číně a pak ostatních státech G20. Čili Česko se může chovat ke krajině jakkoli lépe, nijak vývoj teploty neovlivní. Není na místě spíš otevřeně mluvit o potřebné adaptaci Česka na vyšší teplotu?

Prožíváme opravdu globální problém – oteplování. Týká se nás všech, velkých i malých států. A každý, byť jen nepatrný příspěvek, je velmi cenný. Stále platí: jednej lokálně, mysli globálně. A to znamená, že i Česko může a musí přispět. Samozřejmě je nutné naší krajinu připravit na vyšší teplotu, adaptace je nutná a Green Deal o ní také hovoří a my s tím v našich dotačních programech pracujeme.

Největším úspěchem by podle vás bylo ukončit využívání uhlí v roce 2030. Z uhlí však má republika asi 44 procent elektřiny a také dálkové i individuálně zajišťované teplo. K individuálnímu vytápění je navíc často používají nejchudší lidé. Čím bychom jej podle vás v průběhu osmi let stihli bezpečně nahradit?

Je třeba upozornit na to, že ani uhlí není úplně levný zdroj. To, co nás čeká, je obrovská technologická výzva a já jsem si vědoma, že to nejde udělat ze dne na den. Postupné nahrazování uhelných zdrojů jak pro výrobu elektřiny, tak pro výrobu tepla je ale nezbytné a docházet k němu bude. Musíme více podpořit alternativní zdroje energie a naše dotační programy s tím počítají. Po určitou dobu počítáme s využitím plynu a také vidím velký potenciál ve vodíku.

Česká produkce oxidu uhličitého z energetiky má být někde na úrovni 0,18 procenta jeho světové produkce. Ve snaze změnit celosvětový děj, kterým klima nepochybně je, je tedy česká role zcela marginální. Manipulativní aktivistická tvrzení o tom, jak vysokou máme produkci CO2 na osobu na tom nic nezmění. Současně však Brusel a aktivisté naléhají na to, abychom se co nejrychleji zbavili uhlí, které rychle můžeme nahradit právě jen stejně emisním plynem. OZE totiž nejsou spolehlivý zdroj. Plyn navíc budeme muset dovážet a k tomu jej stejně do roku 2050 odstavit také. Dává vám taková akce smysl?

Česká republika je vysoce průmyslová země a její podíl na znečištění není až tak marginální a znovu opakuji, každý příspěvek ke snížení produkce uhlíku je významný.  Nejde jen o odstavení uhlí, ale také o celkovou změnu výroby, distribuce, snížení spotřeby… To je velká výzva, na kterou navíc jsou z EU peníze. Otvírá se obrovský prostor pro nové technologie, pracovní příležitosti a změny myšlení a bylo by nezodpovědné, nechat si ujet vlak.

Není z pohledu emisí CO2, ekonomiky, ale i z pohledu energetické bezpečnosti a nezávislosti, praktičtější a efektivnější pokračovat dál v ekologizaci uhelných provozů a plně se soustředit na jejich náhradu stabilním jádrem? Emise oxidu uhličitého jsou u jádra, včetně výstavby nižší, než u obnovitelných zdrojů. Ušetřili bychom tak navíc spoustu investic za dočasné a přitom stejně emisní plynové zdroje…

Jádro považuji za součást našeho energetického mixu a striktně ho neodmítám. Pokračování v ekologizaci uhelných provozů už jako budoucnost nevidím.

Jaký je váš pohled na možnost energetické využití biomasy? Je to podle vás bezemisní zdroj? Je vůbec rozumné uvažovat o využití dřeva k jinému energetickému využití, než k domácímu topení? Les je přeci důležitým prvkem, který v krajině zadržuje vodu a navíc ji ochlazuje.

Energetické využití biomasy má pozitivní prvky. Spalováním biomasy se pohybujeme v přirozeném cyklu uhlíku, není zde žádný vklad fosilního uhlíku. Jistě není úplně bezemisní, ale v zásadě se uhlík z atmosféry ukládá do biomasy a půdy a při pálení biomasy se uvolňuje zpět do ovzduší. Nejde jen o dřevo a lesy. A samozřejmě souhlasím s tím, že les je důležitým prvkem v krajině a podporuji zalesňování a sázení stromů a vůbec návrat vody a zeleně do krajiny.

Globální teplota je jedna věc, teplota v české krajině druhá. Naši krajinu si můžeme ochlazovat sami, stromy a celkově zeleň v tom mají obrovskou úlohu (zde). Navíc, tam kde je víc zeleně a lesů, tak tam víc prší. Máte už nějakou představu, jak v tomto směru postupovat?

Jasným projevem globálního oteplování je sucho. Zvyšováním teploty se voda více odpařuje a tím se sucho prohlubuje. Určitě více zeleně, stromů a lesů má vliv na lokální klima a významný vliv na zadržení vody v krajině, ale jejich vliv na množství srážek bych nepřeceňovala.