Doba čtení:3 m, 9 s
Stavbě nových elektráren, nejen těch zelených, se Česko nevyhne. Protože elektřinu nemusí být vzhledem k situaci v okolních státech odkud dovážet.
Vláda ČR schválila Aktualizaci státní energetické koncepce, zkráceně ASEK, naposledy 19. 5. 2015. I tehdy to bylo po dlouhých letech odkladů, předchozí Státní energetická koncepce byla z roku 2004. Aktualizace z roku 2015 tak přinesla hlavně rozhodnutí o územních limitech těžby, o které se předtím velmi tvrdě bojovalo. Jak další vývoj ukázal, rozhodnutí ponechat původní limity v platnosti pro lom ČSA a naopak prolomit limity pro Bílinu se ukázalo jako správné. Soukromý vlastník ČSA by v současném legislativním a finančním prostředí EU asi jen stěží investoval velmi vysoké částky spojené s překročením limitů a pokračováním těžby. Očekávanou poptávku po hnědém uhlí bez problému zajistí zbývající lokality. A tak nám nezbývá, než si povzdechnout nad stamilióny tun kvalitního uhlí, které definitivně zůstanou ležet v zemi, a přát úspěch podnikatelským plánům při rekultivaci lokality.
Otázka těžebních limitů při nyní připravované aktualizaci ASEK už tedy nebude stěžejní a neočekávám žádné změny. Žádné změny neočekávám ani v dosavadním důrazu na rozvoj jaderné energetiky. Spíše naopak, příprava nové výstavby se konečně rozběhla a určitě bude doplněna částí týkající se výstavby malých modulárních reaktorů, které mohou v časovém plánu i „předhonit“ velký blok v Dukovanech. Je proto zarážející, že provozovatel přenosové soustavy ČEPS ve svém nejnovějším, pravidelně zpracovávaném materiálu „Analýza zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy do roku 2040“ (zde) v bilanci nových zdrojů s modulárními jadernými reaktory zatím nepočítá. To je ale pouze jeden z mála nedostatků, které lze této jinak kvalitně zpracované studii vytknout. Základní varovné poselství zprávy ČEPS by se totiž nemělo podceňovat: Pokud Česká republika skončí s uhlím už počátkem 30. let, hrozí jí nedostatek elektřiny. Import bude drahý. A možná i nereálný, protože výkonový deficit hrozí i mnohým dalším státům v EU. V roce 2030 podle ČEPS pouze Francie, Německo, Nizozemsko a Norsko vykazují dlouhodobou přebytkovou bilanci, použitelnou pro export elektřiny. Přičemž u Německa hodně záleží na tom, zda se mu podaří splnit ambiciózní plány na výstavbu obrovského počtu obnovitelných, ale i plynových elektráren. Ano, i plynových, plyn v energetice rozhodně není už odepsaný.
Míl: Základem energetiky musí být bezpečnost v krizích
ČEPS doporučuje udržet míru energetické soběstačnosti ČR tak, aby země nemusela dovážet víc než deset procent roční spotřeby elektřiny. Což je jistě rozumný požadavek, který by měl být brán při formulování závěrů nové ASEK vážně. Česko se proto neobejde bez výstavby nových elektráren, nejen těch „zelených“, musí stavět energetická akumulační zařízení a posilovat přenosové kapacity. A také zavádět legislativu, která to vše umožní, například kapacitní platby.
ASEK zcela jistě proti stávající, zatím platné verzi, bude předpokládat posílení a zrychlení tempa výstavby obnovitelných zdrojů energie. To je v souladu s všeobecným evropským trendem a koneckonců i s reálnou energetickou praxí. OZE již dnes představují hlavní směr pro nové energetické investice ve všech zemích světa, včetně těch tradičně uhelných, jako je Polsko nebo Čína. Přes veškerý důraz na úspory energie ale bude stoupat i spotřeba elektřiny, a proto se zřejmě nevyhneme tomu, že Česko se změní z exportéra elektřiny v dovozce. Záležet bude ale na nás, a tím myslím nyní i na zpracovatele nové ASEK, aby se tak nestalo příliš brzy a v příliš velké míře.
To je opravdu těžce stravitelné sousto pro zemi, která byla po desetiletí významným exportérem, vyvážejícím kolem 15 procent vyrobené elektřiny. A kde se ve stávající těžké situaci s vysokými cenami energií stále vedou diskuse, zda by nebylo lepší nechat českou elektřinu pro české spotřebitele a vyvážet jen přebytky. Což je nereálné a ASEK se takovými scénáři určitě zabývat nebude, přesto je to výbušné téma pro samostatný článek. Přejme tedy závěrem zpracovatelům ASEK, a tím i sobě, ať se v brzké době dočkáme kvalitního materiálu, který bude reflektovat současná a budoucí rizika a přinášet jejich řešení.