Doba čtení:2 m, 19 s
Vláda se hájí, že žádný český Green Deal není, a že takto označované dokumenty, jež se chystá schválit, nepřinesou zdražení. V rámci svého pokřiveného vnímání má vláda pravdu. Bohužel jen v něm.
Analytik Lukáš Kovanda označil minulý týden několik vládních dokumentů jako český Green Deal (zde) a pár dalších autorů toto označení převzalo. Od té chvíle se tomuto označení vehementně brání. Stejně vehementně se brání tomu, že by schválení dokumentů vedlo ke zdražení energií, případně všeho dalšího (např. zde). Proč se těmto tvrzením vláda tak usilovně brání? A proč přitom nepředkládá žádné argumenty? A proč jejich schválení odložila?
Státní energetická koncepce, Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, aktualizace Vodíkové strategie České republiky a Aktualizace politiky ochrany klimatu jsou dokumenty, které reagují na požadavky EU na takzvanou dekarbonizaci. Dekarbonizace se ovšem neobejde bez rozsáhlého a velmi citelného zdražení prakticky všeho. Čili tvrdit, že schválení těchto dokumentů nepovede ke zdražení je, velmi mírně řečeno, vytržené z kontextu. Jenže pouze vytržení z kontextu umožňuje členům vlády tvrdit, že dokumenty zdražení nezavádí. Protože pouze bez kontextu unijního Green Dealu se dá něco takového prohlašovat a věřit přitom, že říkáte pravdu.
EU sází na nejslabší článek řetězu
On totiž unijní Green Deal nic jiného než zdražení, vnucování a zákazy nepřináší. O tom, jak asi nakonec celé zdražování bude bolestivé, svědčí nejlépe údaje Evropského účetního dvora (EÚD). Ten totiž odhaduje jeho unijní náklady na bilion eur (25 bilionů korun) ročně (zde). A to jen do roku 2030, kdy dekarbonizace ani zdaleka nebude hotová. Energetici přitom varují, že s tím, jak bude dekarbonizace postupovat, budou přicházet na řadu nákladnější a nákladnější opatření. Což má trvat až do jejího případného dokončení s tím, že nejdražší bude právě její dokončení. Je přitom logické, že tyto náklady se musí odrazit v cenách energií a tím pádem i v cenách všeho dalšího, co je na energiích závislé. Tedy všeho.
Než tohle přiznat, je pro vládu nesrovnatelně jednodušší vést nesmiřitelný souboj o to, že „český Green Deal neexistuje“, nebo že schvalované dokumenty nepřinášejí zdražení. O to, že „český Green Deal“ je jen autorská licence, a že dokumenty samy o sobě přímo nezavádějí zdražení, přitom vůbec nejde.
Jde jen o tom odvést pozornost. Pravda, v kontextu doby je to také dezinformace, neboť tato nepravda je šířena záměrně (definice zde). Jejím cílem je udržet lidi v bludu, že zelená politika EU nepřinese zdražení. Jenže ona ho už přinesla a bude ho přinášet i nadále. Samy dokumenty na tom nic nezmění. Nemění na tom nic ani fakt, že vláda schválila pouze aktualizaci vodíkové strategie a schválení ostatních odložila. Protože něco změnit by mohl jen rozhodný odpor vlády proti Green Dealu a jeho prováděcím předpisům. Což se ovšem od této vlády čekat nedá.
Což je současně i důvod, proč vláda argumentuje tak slabě, jak argumentuje