Německé solární elektrárny zaznamenaly rekordní měsíc ve výrobě elektřiny. V červenci vyprodukovaly přes 10 TWh elektřiny. „Data ukazují, že naše přijatá opatření fungují a v síti je víc a víc solární energie,“ pochlubil se ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Zbytek příběhu už ale nedodal.
Podle ministerstva hospodářství disponuje Německo nyní přes 90 GW instalovaného výkonu solárních elektráren. Do roku 2030 vláda usiluje o 215 GW v solárních elektrárnách a o pokrytí 80 % své hrubé konečné spotřeby elektřinou z obnovitelných zdrojů. V první polovině roku 2024 obnovitelné zdroje pokryly přibližně 57 % hrubé konečné spotřeby elektřiny Německa.
S přibývajícím množstvím elektřiny z obnovitelných zdrojů ale rostou i náklady na rozvoj distribučních sítí, což bude stát stovky miliard eur. Další miliardy musejí putovat na stabilizaci přenosové soustavy. Zvýšil se počet období s negativními cenami na velkoobchodním trhu s elektřinou, což ukazuje na potřebu více skladovacích kapacit nebo flexibilní poptávky, napsal server oenergetice.cz.
To všechno hodně znepokojuje a podkopává německý průmysl. Jeho konkurenceschopnost snižují vysoké ceny energií. Z Německa už prchají, nebo odchod plánují stovky společností. Představitelé firem se rovněž děsí dalšího Habeckova nápadu. Od roku 2026 totiž německá vláda plánuje přizpůsobit současné slevy na síťových poplatcích denním dodávkám tzv. obnovitelných zdrojů energie. Jinými slovy, ušetří pouze ten, kdo dokáže svou spotřebu přizpůsobit nestabilní výrobě z OZE. To je ale pro celá odvětví průmyslu nepředstavitelné. Úprava by byla buď technicky nemožná, nebo by vedla k tak špatnému využití strojů, že by německé podniky byly v evropské konkurenci „beznadějně deklasovány“ už jen kvůli vysokým jednotkovým nákladům, napsal Die Welt.
Habeckův plán vyvolává zděšení německého průmyslu
Dalším problémem jsou pochopitelně obří výkyvy ve výrobě solárních elektráren v jednotlivých ročních obdobích. V červenci dokázaly německé soláry vyrobit 10,1 TWh elektřiny. V zimních měsících to ale bude několikanásobně méně. Elektřinu tak bude nutné vyrobit z jiných zdrojů. Nebo dovézt ze zahraničí, hlavně z Francie, ale i z českých jaderných a uhelných elektráren. K energetické nesoběstačnosti ale dle stávajících plánů směřuje i Česko.
V letech 2027 až 2030 možná budeme muset kvůli odstavení uhelných elektráren pokrývat až 20 procent spotřeby elektřiny ročně z dovozu. Provozovatel elektrizační soustavy, kterým je státní firma ČEPS, oficiálně tvrdí, že elektřina bude dostupná. Mnozí odborníci ale varují, že zejména v zimě hrozí velké problémy.
Sám ČEPS v minulosti varoval, že zejména v zimě, kdy je v Česku i okolních zemích nejvyšší spotřeba, nebude elektřinu odkud dovézt. To potvrzují i odborníci, a to včetně těch přímo ze společnosti ČEPS.
„Na dostupnost dovozu elektřiny do České republiky plně spoléhat nelze. Dostatečné přebytky pro export neposkytne skoro žádný evropský stát. V krátké době bude v Evropě zintenzivněna elektrifikace sektorů závislých na primárních fosilních palivech – především náhradou za ropu a zemní plyn – čímž naroste spotřeba elektrické energie. S rostoucí poptávkou se tak snižují možnosti pro vývoz elektrické energie do Česka,“ upozornil před časem v rozhovoru pro iUHLI.cz Karel Vinkler, ředitel sekce Strategie a rozvoj nových technologií ve společnosti ČEPS.