Několik zástupců průmyslu se ohradilo proti plánům německé vlády přizpůsobit současné slevy na síťových poplatcích denním dodávkám tzv. obnovitelných zdrojů energie. Od roku totiž 2026 německá vláda plánuje snížení poplatků pro společnosti, které sníží svou výrobu v případě nedostatku elektřiny ze solárních a větrných elektráren. Naopak nadměrná spotřeba má být odměňována v případě přebytku nabídky.
V dopise ministru hospodářství Robertu Habeckovi (Zelení) a šéfovi Spolkové agentury pro sítě Klausi Müllerovi, který má Die Welt k dispozici, hovoří hospodářská rada CDU o „zničujícím“ signálu. „Jde o celá odvětví, která tvoří průmyslové jádro a DNA naší podnikatelské lokality,“ varovali v dopise předsedkyně Hospodářské rady Astrid Hamkerová a generální tajemník Wolfgang Steiger. Úprava by byla buď technicky nemožná, nebo by vedla k tak špatnému využití strojů, že by německé podniky byly v evropské konkurenci „beznadějně deklasovány“ už jen kvůli vysokým jednotkovým nákladům, napsal Die Welt.
Před možným pětinásobným zvýšením síťových poplatků varoval v novinách mimo jiné Christof Günther, předseda Svazu chemických parků při Německém svazu chemického průmyslu (VCI): „Výroba v Německu by pak pro mnoho podniků přestala být možná.“ Chemické závody jsou obecně kapitálově náročné a k tomu, aby byly ziskové, vyžadují využití kapacity alespoň na 80 %. S tím souhlasil i generální ředitel hliníkárenské skupiny Speira Volker Backs. „Naše závody zatím pracují každý den nepřetržitě, protože jen tak si můžeme udržet mezinárodní konkurenceschopnost s našimi jednotkovými náklady,“ uvedl.
Německý rozpočet krvácí. Podpora OZE stojí stovky miliard
Spolková síťová agentura obvinění podnikatelů a Hospodářské rady CDU odmítla. „Nepružné nákupní chování stále více škodí celému hospodářství a může bránit integraci obnovitelných zdrojů energie do trhu s elektřinou,“ řekl mluvčí agentury.
Sleva na síťovém poplatku pro velkoodběratele, kterou úřad nazývá „privilegium pásmového zatížení“, ztratila ve „změněných rámcových podmínkách energetiky“ do značné míry své opodstatnění a vytváří „falešné pobídky“. Nová regulace by zároveň neměla „nadměrně zatěžovat koncové spotřebitele“. Jak toho má být dosaženo, zůstává nejasné.