Podle Bruselu náklady na zavedení Green Dealu budou do roku 2027 z 91 procent platit soukromé subjekty a členské státy. Vyplývá to z webu Evropského účetního dvora.
Unijní rozpočet má na takzvanou zelenou transformaci ročně přispívat pouze devíti procenty, ostatní peníze jsou starostí členských států, soukromých investorů a firem. „EU se zavázala vynaložit na opatření v oblasti klimatu alespoň 30 % celkového rozpočtu EU na období 2021–2027, což je zhruba 87 miliard EUR ročně. To je méně než 10 % celkových investic potřebných k dosažení cílů pro rok 2030, které se odhadují na přibližně 1 bilion EUR ročně. Očekává se, že zbývající investice budou pocházet z vnitrostátních a soukromých zdrojů,“ uvádí k tomu web Evropského účetního dvora (zde). Ve své zprávě se zabývá tím, zda bude na splnění závazků do roku 2030 dost peněz. Peníze z rozpočtu EU jsou přitom primárně peníze vybrané od členských států.
Citované tři věty ze zprávy EÚD jsou jednoznačnou odpovědí pro všechny, kteří tvrdí, že je potřeba čerpat prostředky z Bruselu. Včetně prezidenta Petra Pavla, který apeloval, že „Místo kritiky klimatického balíku EU je potřeba čerpat peníze,“ jak informoval portál Tiscali (zde). Nikdo z těch, kdo vyzývají k čerpání, přitom neříká, že čerpat budeme z rozpočtu, který jsme sami pomohli naplnit. A již vůbec neříkají, že ono „čerpání“ pokryje jen minimum skutečných nákladů. Stejně tak nijak nepřipomínají, že další unijní zdroj „čerpání“, takzvaný Fond obnovy (po kovidu) rozdává 750 miliard eur (17,6 bilionu korun) ze společné půjčky členských států. Tedy z dluhu.
Do konce roku 2027 by tedy, podle nynějších představ, měl Green Deal přijít členské státy a soukromé subjekty na 4,56 bilionu eur (107 bilionů korun). Tím ovšem náklady zelené přeměny nekončí. Do roku 2030 to bude dalších 2,7 bilionu eur z rozpočtů členských států z prostředků soukromých investorů. „Čerpat“ přitom bude možné jen z balíku 87 miliard eur za rok. Celkový čerpací poměr 1:9 už nevypadá tak výhodně, jak nám politici servírují…
Zpráva EÚD v souvislosti s reálností financování unijních plánů zveřejnila i své pochyby. „Při pohledu do budoucna vzbuzuje obavy zejména skutečnost, že nic nenaznačuje tomu, že pro dosažení cílů pro rok 2030 je k dispozici dostatek finančních prostředků, a to zejména ze soukromého sektoru, s jehož značným přispěním se počítalo,“ uvedli auditoři. Oponenti překotné dekarbonizace přitom na to, že na ni nebudou peníze, upozorňují dlouhodobě.
Ke zprávě účetních se vztahuje ještě jedna zajímavost. V článku na portálu iDnes, který o zprávě také referoval, se ani jednou neobjevil údaj o bilionových ročních nákladech na Green Deal (zde). Co k tomu jeho autory vedlo?