Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková v Bruselu hlasovala pro snížení množství emisních povolenek v oběhu. Franz Timmermans nepřipouští vůbec žádnou kritiku Green Dealu. Přinášíme rozhovor iUhli.cz s europoslancem Ondřejem Knotkem (ANO) o současném dění v Bruselu.
„Navzdory předvolebním slibům Petra Fialy snížit velikost rezervy, jeho ministryně Hubáčková hlasovala pro opačný návrh,“ popisuje europoslanec Ondřej Knotek (ANO), jak vlády členských států EU, včetně té české, „zazdily“ jednání o možnosti nesnižovat, nebo zvýšit množství emisních povolenek v oběhu. Větší množství povolenek by přitom mělo vést k poklesu jejich ceny, což by mělo snížit i cenu elektřiny… Neméně zajímavá jeho vzpomínka na nedávnou společnou cestu letadlem s Franzem Timmermansem, hlavním to buldozerem „klimatického“ plánu Green Deal, který je prvotním důvodem současné energetické krize. Ta se mimochodem odehrává pouze Evropě. Tedy pouze tam, kde Green Deal platí.
Nejen v Česku se mluví o potřebě stále neexistujícího „evropského řešení“ energetické krize. Jak tohle téma rezonuje v Evropském parlamentu?
Na každém plenárním zasedání je teď na programu debata, kde se drahým energiím věnujeme, někdy je zakončená i rezolucí. Většinou se jedná o širší debatu, protože drahé energie zdražují ostatní komodity a to se propisuje i třeba do potravinové inflace. V parlamentu jsme ale dost fragmentovaní. Mnoho kolegů se soustředí spíše na probíhající klimatický balíček Fit For 55 a projekt RePower EU, který cílí na snížení energetické závislosti na Rusku.
Smutný: Za energetickou krizi může Evropská unie
Jednotný unijní postoj k současné krizi se možná vůbec najít nepodaří. V čem je naopak jasno je, že plán Green Deal a jeho soubor opatření „Fit for 55“ se valí dál beze změny a bez ohledu na hrozící nebezpečí, jež nich pro státy v EU plyne. Nebo se v Evropském parlamentu objevila nějaká reálná snaha po revizi těchto záměrů, včetně třeba termínů?
Někteří poslanci by klimatický balíček Fit for 55 ještě urychlili. Mnozí z nich jsou aktivisté a nejsou schopni akceptovat data, která jim nevyhovují, nebo se jim nehodí. Tváří se, že zachraňují planetu a přitom ve výsledku jen dostávají evropské hospodářství do složité situace. Zaznívají ale i opačné názory, jako „zrušit Green Deal“. Jak už to v Evropském parlamentu bývá, tak debata není konstruktivní. Nepomáhá tomu ani Evropská Komise, která je čím dál více politická. Chrlí jednu legislativu za druhou, a pokud jsou vůbec k dispozici dopadové studie, tak ne vždy jsou kvalitně zpracované. Vždyť i některé prvky Green Deal si protiřečí…
Takže ani současný vývoj nepřesvědčil většinu europoslanců o tom, jak moc je pro nás důležité, abychom měli dostatek elektřiny za dostupné ceny? Respektive si pořád myslí, že kontinuální dodávku elektřiny je možné zajistit prostřednictvím zdrojů, které kontinuální dodávky nejsou z principu schopné?
Covid i energetická krize přirozeně ovlivnily trh a postoje obyvatelstva. Před rokem a půl to vypadalo na co nejrychlejší odklon od uhlí, plyn jen na zacílené investice, jádro bojovalo o přežití a jaderná fúze byla sci-fi. Dnes bychom to bez uhlí nedali, Evropa investuje a bude dále investovat masivně do moderní plynové infrastruktury. Jádro je v taxonomii a stále více států po něm pokukuje. A fúze je blíž, než jsme si mysleli.
Lidé přirozeně chtějí soběstačnost a cenovou dostupnost. Spotřební chování občanů směřuje k posílení vlastní „domácí“ infrastruktury – tepelná čerpadla, fotovoltaika a v určitých případech třeba i pořízení elektromobilu, nebo hybridu. A také jsou tyto kroky uměle podporovány přes dotace. Tato zrychlená cesta funguje pro domácnosti a možná některé menší firmy.
Ale pro sektor energetiky, teplárenství a průmyslu by urychlená plošná dekarbonizace vedla ke zdražení, snížení stability dodávek a konci průmyslových firem nejen v průmyslovém Česku, ale i v Evropě. Proto je škoda, že vrcholní představitelé EU a bohužel i česká vláda, nedokázali pojmenovat potřebu pragmatického přístupu k dekarbonizaci, a tam kde by to dávalo smysl, zachovat uhlí. Třeba prostě skrz narovnání legislativy k energetickému zdanění, či emisních povolenek. Místo toho to nechali na trhu, který je dnes uhlí nakloněn. Bojím se ale, že pokud by zlevnil plyn a vzrostla cena povolenky, tak se mnoho uhelných elektráren dostane do stavu jako před covidem – tedy do rychlého útlumu.
A ke kontinuální dodávce elektřiny – méně technicky zdatná část kolegů se spokojí s argumentem zelených lobbistů, že přebytková elektřina z OZE se uloží do baterií, či vodíku. Fakt, že tato cesta zdaleka není připravena a že by zvyšovala skrz baterie v následujících minimálně 15 letech závislost na Číně a Rusku zpravidla neakceptují – stačí přece být ambiciózní a ono to už půjde samo…
Pevně věřím, že evropské volby v květnu 2024 přinesou více zdravého rozumu a schopnosti pracovat v souvislostech.
Vondráš: Už vidíme konec tunelu. Je tam zeď
Co o těchto tématech říká při setkáních s poslanci EP eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová a fanatický zelený komisař Timmermans?
Jdou si za svým, mají svou pravdu. Data, která se nehodí, vytěsní. Nepřipustí, že by evropská zelená politika, byť jen trochu nesla podíl na současném stavu. Nedávno jsem měl možnost sedět vedle Franze Timmermanse hodinu v letadle. Musím říci, že se s ním dalo docela mluvit a některé věci, které souvisí s legislativou, na které pracuji, si i zapsal. Jakmile jsem ale začal mluvit tom, že je nutné Green Deal rozevřít a někde i zvolnit, tak vyskočil jako čert z krabičky.
Z vašeho povídání se nezdá, že by v Bruselu bylo moc lidí, kteří se zajímají o to, jaké jsou skutečné možnosti současných technologií…
V kontextu covidu a energetické krize si troufnu tvrdit, že počet pragmaticky uvažujících se zvedá. Nechci se opakovat, ale věřím, že po volbách v roce 2024 by mohl přijít ten správný impuls.
Jak vlastně Evropský parlament vnímá současnou energetickou krizi? A jak poslanci vnímají Rusko – má tam zastánce? Ptám se proto, že setrvávající tlak na co nejrychlejší nepřipravenou a v náhradních technologiích naprosto nezvládnutou dekarbonizaci je přesně to, kam Rusko chce unijní státy dostat. Protože slabé státy se mu nebudou protivit.
Jistě je to určité vystřízlivění. Každý s tím naloží jinak, podle toho, jak se ho to týká. Ale málokdo z kolegů to dokáže správně pojmenovat. EU je řízena ideologicky, chybí tam ten „firemní“ přístup. Pokud se změní situace, je třeba reagovat komplexně, nezaujatě a na základě objektivního zhodnocení. Bohužel vidíme tendence opakovat chyby, jen proto, abychom nemuseli změnit některé pilíře Green Dealu. Hrozí, že závislost jen nahradíme jinou závislostí.
Já plně souhlasím s tím, že je zde riziko unáhlené, nepromyšlené dekarbonizace, která by znamenala deindustrializaci. A s tou by byl přišel propad hospodářství a kapacity systematicky budovat soběstačnost a obranyschopnost A toho by ve světě využili a myslím si, že nejen Rusko. U té soběstačnosti nejde jen o energie, ale i o potraviny, či léčiva. Opět zde chybí komplexní přístup.
Kroky Ruska v Evropském parlamentu asi nikdo nepodporuje. Zdaleka ale není většina v parlamentu okolo Ukrajiny tak hysterická, jako například česká vláda.
Je pro europoslance nyní tématem pozastavení emisních povolenek, které prodražují elektřinu, nebo alespoň podstatná reforma trhu s nimi tak, aby se obchodování nezúčastnili spekulanti? Zajímají se europoslanci o fungování energetické burzy v Lipsku? Podle posledních informací tam ženou cenu elektřiny nahoru také spekulativní nákupy a akce, nikoli chování skutečných obchodníků s elektřinou.
Revize směrnice o povolenkách (systém EU ETS) probíhá v rámci klimatického balíčku. Prvky, které by obchodování s povolenkami uchránily od spekulantů a finančních skupin, které žádné reálné průmyslové, či energetické závody nevlastní, jsou na stole a věřím, že se v nějaké formě do finální podoby dostanou.
Bohužel jakákoliv významná změna, která by vedla třeba i k pozastavení obchodování vždy narazí na razantní Německo a také zelené politiky. Bojovalo se i velikost a pravidla té rezervy, kam se odvádí část povolenek. Bohužel tam to zazdily i členské státy včetně české vlády, kdy navzdory předvolebním slibům Petra Fialy snížit velikost rezervy, jeho ministryně Hubáčková hlasovala pro opačný návrh.
Ohledně evropských trhů s elektřinou a plynem panuje v Evropském parlamentu shoda, že musí přijít reforma. Koneckonců na ní pracuje Evropská komise a volají po ní i členské státy. Detaily návrhu však musí předložit experti na energetiku a ekonomiku.