Doba čtení:3 m, 20 s
Bývalý manažer Mostecké uhelné (MUS) Antonio Koláček ve své závěrečné řeči u soudu uvedl, že při privatizaci těžební společnosti nezískal ani korunu navíc. Zdůraznil, že jeho úmyslem, bylo zachránit MUS před zánikem a stabilizovat ji. Státní zástupce trvá na tom, že Koláček a někdejší generální ředitel MUS Oldřich Klimecký zneužili svého postavení k ovládnutí firmy a následně v roce 1999 podvedli vládu Miloše Zemana, která netušila, že jim prodává i státní menšinový podíl v těžební společnosti.
Obžaloba pro Koláčka žádá trest propadnutí veškerého majetku, 7,5 roku vězení a pětiletý zákaz působení ve vedení firem. Manažer u pražského městského soudu řekl, že vyšetřovatelé rozdělili bývalé kamarády a spolupracovníky z MUS na ty dobré a ty špatné.
„Jak říkáme my buddhisti: nic se neděje bez příčiny. (…) Hlavní příčinou, proč zde dnes stojím, je skutečně hladovost a ziskuchtivost. Jen si pan státní zástupce nevšiml, čí hladovost to ve skutečnosti je,“ prohlásil Koláček a ukázal na bývalé kolegy Petra Pudila a Vasila Bobelu, kteří mají v kauze postavení svědků. „Celou dobu byli chráněni policií i Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci, i když se hluboce kamarádili s panem (Tomášem) Pitrem, (Františkem) Mrázkem a jejich partou,“ zavzpomínal Koláček na další kontroverzní podnikatele 90. let.
Žalobce chce pro Koláčka 7,5 roku vězení
„Během privatizace MUS jsem nezískal nikdy ani korunu navíc, kromě svých měsíčních odměn za práci v MUS. A jediné peníze, které jsem získal navíc, byly peníze z prodeje akcií MUS poté, co jsme MUS s pány Pudilem, Bobelou a (Lubošem) Měkotou prodali panu (Pavlu) Tykačovi, a to mi přitom pánové Pudil a Bobela ještě velkou část těch peněz stačili ukrást, protože jsem byl příliš důvěřivý,“ pokračoval třiašedesátiletý Koláček.
Spoluobžalovaný Klimecký, který je o 20 let starší, se soudního procesu neúčastní. Přes svého advokáta vzkázal, že obžalobě nerozumí, je z ní zmatený a z toho, co mu klade za vinu, si nic nepamatuje. Privatizaci MUS pokládá za úspěšnou akci, která znásobila ekonomickou výkonnost společnosti a přispěla k sociálnímu smíru v regionu.
Jeho advokát Pavel Kavinek doplnil, že Klimecký je vzděláním a zkušenostmi jednou z největších věděckých kapacit v oboru hnědého uhlí, nikoliv ekonom nebo bankéř. „Na finančních procesech se aktivně nepodílel, protože jim nerozuměl,“ podotkl právník a připomněl, že představenstvo MUS bylo vícečlenným orgánem. „Kdyby obžaloba nebyla předpojatá, musela by na lavici obžalovaných posadit všechny členy představenstva,“ poznamenal. Státní zástupce chce Klimeckého poslat do vězení na pět až 7,5 roku, což advokát vzhledem k věku svého klienta označil za doživotní trest.
Vondra: Uhelný exit má být cíl, ne ultimátum
Obžaloba tvrdí, že muži ovládli MUS jejími vlastními penězi poté, co z ní odčerpali peníze pod záminkou zhodnocení v zahraničí. Vytvořením nepřehledné struktury firem zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií MUS. Poté údajně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl v dolech přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu – konkrétně za 650 milionů korun. Škodu způsobenou státu vyčíslil státní zástupce na zhruba 2,38 miliardy korun.
Zemanova vláda schválila prodej 46 procent akcií MUS jednomyslně. Členové kabinetu u soudu v minulosti vypovídali jako svědci. Zeman prodej státního podílu hájil – MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví. Exministr průmyslu Miroslav Grégr, který prosadil přímý prodej státního podílu místo soutěže, uvedl, že nevěděl o souvislosti mezi Investenergy a obžalovanými manažery. Připustil ale, že v kuloárech nebylo žádným tajemstvím, že management MUS usiluje o výhradní vlastnictví firmy.
Česká obžaloba původně mířila na šest lidí propojených s MUS. Stíhání Petra Krause, Marka Čmejly a Jiřího Diviše ale soud postupně zastavil, protože si začali odpykávat tresty uložené již dříve ve švýcarské větvi kauzy, která se vedle ovládnutí MUS týkala praní špinavých peněz. Kraus ve Švýcarsku nastoupil do vězení, Čmejla s Divišem tam nakonec dostali podmínky a peněžité tresty.