Doba čtení:3 m, 11 s
Vláda má v programovém prohlášení napsáno, že by uhlí mělo skončit v roce 2033, pokud za něj bude bezpečná náhrada. Ta je však stále v nedohlednu. Jak zjistil web iROZHLAS.cz a Radiožurnál, opozici i některým koaličním politikům se proto stanovený termín nelíbí.
Uhlí teď podle provozovatelů využívá deset velkých elektráren, které produkují zhruba 40 procent elektrické energie vyrobené v Česku. Podle Teplárenského sdružení uhlí vytápí polovinu českých domácností, které využívají dálkové teplo.
K přehodnocení odklonu od uhlí k danému termínu vyzývá opozice. Rok 2033 jí vadí jako příliš brzký a zvolený z politických důvodů. Stejný názor má ale i řada koaličních politiků.
„Myslím, že v omezeném množství by uhlí v našem energetickém mixu mohlo mít své místo, jakkoliv by se jeho spotřeba měla dlouhodobě omezovat. S ohledem na okolnosti si ale nevystačíme s ideologickým škrtáním zdrojů,“ zmínil v odpovědi pro iROZHLAS.cz poslanec ODS Pavel Staněk.
Václav Král (ODS) sedí ve Sněmovně ve výboru pro životní prostředí a v podvýboru pro energetiku, kromě toho je i šéfem Teplárny České Budějovice, před půl rokem pro iuhli.cz prohlásil, že „úkolem dneška je zajistit pokračování těžby uhlí v České republice“.
Snad ještě výraznější prouhelné postoje pak zní ze Senátu. „Dokud neumíme dlouhodobě a v dostatečném množství skladovat vyrobenou energii a nemáme adekvátní, a hlavně spolehlivou náhradu uhelných elektráren, musíme odklon od uhlí přehodnotit dřív, než bude pozdě,“ řekl pro iROZHLAS.cz senátor Patrik Kunčar (KDU-ČSL).
Podobně to vidí jeho kolega Tomáš Jirsa (ODS). „Máme uhlí na dalších sto let a je nesmysl, že jsme si ho zakázali,“ uvedl. Lumír Aschenbrenner (ODS) navíc poukázal na to, že i sousední Německo na čas ve svém energetickém mixu zvýšilo objem uhlí i mazutu.
Rozdílní názory panují v TOP 09. Patrný je rozštěp mezi poslanci a senátory. Zatímco ti první se drží stranické i vládní linie a souhlasí s nezbytností odklonu od uhlí, senátoři Herbert Pavera z hospodářského a Tomáš Třetina z výboru pro životní prostředí mají opačný pohled.
Podporu má konec uhlí v roce 2033 mezi Piráty a hnutím STAN, naopak opozice velí k opatrnosti. Podle 1. místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka je třeba uhlí držet jako přechodný zdroj, než se vybudují dostatečné kapacity obnovitelných zdrojů a jádra. Tento názor v partaji jednoznačně převažuje.
„Nehrajme si s plynem, pokud vsadíme jen na něj, zase budeme na někom závislí, třeba na Kataru. Proč bychom dnes měli dramaticky odstavovat uhlí, když bychom s ním mohli přestát plus minus do roku 2038?“ uvedl Havlíček.
Právě rok 2038 před dvěma a půl lety doporučila Uhelná komise, které Havlíček předsedal jako tehdejší ministr průmyslu a obchodu společně se svým spolustraníkem a exministrem životního prostředí Richardem Brabcem.
Jako stabilní zdroj označil uhlí europoslanec ANO Ondřej Knotek sedící ve výboru pro životní prostředí. „Urychlení odklonu od něj je chyba hospodářská i ekologická a zbaví nás energetické nezávislosti,“ vysvětlil.
I druhé opoziční hnutí SPD chce nadále uhlí v českém energetickém mixu ponechat. „Odklon od uhlí nelimitujme rokem, ale adekvátní náhradou zdroje energie,“ vyzval druhý muž SPD Radim Fiala.
I přes vládní plán konce v roce 2033 ani jedno z klíčových ministerstev zatím nepracuje s tvrdým zákazem spalování uhlí. Místo toho plánují vytvořit lepší podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a v připravované koncepci počítají s tím, že konec pálení uhlí bude na rozhodnutí vlastníků uhelných zařízení.