Kraj chce vyšší pokutu za těžbu v Turowě

Podle vedení kraje se situace nezměnila, dopady činnosti polského dolu na české území jsou prokazatelné a dvouletá jednání s Polskem o dohodě, která bude dlouhodobě a účinně chránit české obyvatele a území před negativními vlivy těžby, jsou neúspěšná. Foto: iUHLI.cz

Liberecký kraj žádá vyšší pokuty za ilegální těžbu uhlí v polském dole Turów u hranice s Českem a projednávání na plénu Evropského parlamentu. ČTK o tom informovala mluvčí kraje Andrea Fulková. Podle vedení kraje se situace nezměnila, dopady činnosti polského dolu na české území jsou prokazatelné a dvouletá jednání s Polskem o dohodě, která bude dlouhodobě a účinně chránit české obyvatele a území před negativními vlivy těžby, jsou neúspěšná.

Petiční výbor Evropského parlamentu včera znovu jednal o petici proti plánovanému rozšiřování dolu. „Petiční výbor jsem jménem Libereckého kraje požádal o apel na Soudní dvůr Evropské unie ve smyslu zvýšení finanční sankce, která by byla funkční a jejíž výše by konečně přiměla polskou stranu jednat. Účelem finančního postihu je vymoci předchozí nedodržené předběžné opatření a aktuální sankce v tomto selhává. A chtěli bychom, aby byla petice projednána na plénu Evropského parlamentu,“ řekl krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti), který se jednání zúčastnil online.

Čtěte také:
Zaplaťte pokutu za Turów, vyzvala Polsko komise
Čína loni spustila více uhelných elektráren než zbytek světa

Petici za záchranu pitné vody v česko-polsko-německém pohraničí a proti plánovanému rozšíření dolu podepsalo přes 13 000 lidí nejen z Libereckého kraje. Podpisy pod ní jsou z celé České republiky, ale také z Německa a Polska. Při jednání petičního výboru ji podle Hrábka podpořili také europoslanci Martin Hojsík (Progresívne Slovensko) a Mikuláš Peksa (Piráti), a také Evropská komise, podle níž není možné uvolnit pro region kolem dolu Turów peníze z fondu spravedlivé transformace na odchod od uhlí.

Hnědouhelný důl Turów u hranice s Českem zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Rozšíření těžby loni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Obyvatelé z pohraničí se obávají hlavně ztráty pitné vody, ale také zvýšení hluku a prašnosti. Už dnes voda v oblasti mizí, což potvrzují měření České geologické služby.

Česko se kvůli těžbě obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie, který v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. Protože Varšava se odmítla podřídit a práce v dole dál běží, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,6 milionu korun) denně. Polská vláda odmítá přerušení těžby, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země, neplatí ani nařízené sankce. Negativní vlivy těžby na českém území Polsko dlouhodobě odmítá.