Cena elektřiny by mohla a měla být mnohem nižší než ta současná. Kdyby ale byla dána domácím energetickým mixem. V komentáři pro Seznam Zprávy to napsal bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.
Upozorňuje na to, že zastropování cen je ekonomicky neudržitelné řešení. Neřeší totiž podstatu problému. Jediné pozitivum je snížení krátkodobé nejistoty vývoje nákladů obyvatel a živnostníků.
„Česká republika je čistý vývozce, to znamená, že elektrickou energii dlouhodobě víc vyváží, než dováží. Domácí potřebu jsme schopni pokrýt výrobou zcela bez použití plynu. Z toho plyne, že tím, kdo určuje cenu pro domácí trh, je typicky průměrná hnědouhelná elektrárna. A ty zase tolik nezdražily. Jistě, povolenky jsou dražší, ale stále jde o dodatečnou částku kolem jedné koruny na kWh (maximum letošního roku bylo asi dvě koruny, nyní je cena asi koruna padesát),“ napsal Lízal, podle nějž by spravedlivá a přiměřená cena pro naši ekonomiku i s vysokou cenou povolenky měla být pod 3 Kč.
„Proč autority raději neřeší nefunkčnost burzy a neschopnost ERÚ opravdu chránit podniky a spotřebitele před diktátem přeshraničních cen, nikdo nevysvětlil a místo toho se vesele sype podpora na garance a subvence z již beztak destabilizovaných veřejných financí. Pokud je důvodem německý klimatický fundamentalismus spojený s neschopností přiznat chybu návrhu burzy dlouhodobých energetických kontraktů, je nutné to nahlas pojmenovat,“ zdůraznil odborník.
K naší smůle jsme se podle Lízala v minulosti odmítli připojit k návrhu jiných členských zemí EU, aby cena elektrické energie byla dána domácím energetickým mixem. „Což je, mimochodem, trochu jinak formulovaný princip, že pro náš trh nebudou paroplynové elektrárny určujícím cenotvorným prvkem. Tento starý návrh, nyní recyklovaný v akceptovatelné podobě jako iberská výjimka – opět – neprošel, zejména kvůli odporu Německa. Bohužel se tím jen prodlužuje období nestability a tak prodražuje celková nákladnost řešení – ať již bude nakonec jakékoliv,“ vysvětlil Lízal.