Luzar: Termíny útlumu OKD jsou nereálné

Poslanec za Moravskoslezský kraj a člen Hospodářského výboru Leo Luzar. Foto: Leo Luzar

Rozhodnutí vlády spolu se stanovením nereálných termínu útlumu OKD bez jasného programu náhrady tohoto zdroje energie svědčí spíše o mediálně politickém rozhodnutí než ekonomicky a odborně prodiskutovaném řešení, řekl v rozhovoru pro iUHLI.cz poslanec za Moravskoslezský kraj Leo Luzar (KSČM).

Jak hodnotíte plán útlumu těžby OKD, který schválila vláda?

Poslední roky jsme neustále přesvědčování o konci doby uhelné. Pod tímto termínem bychom si měli představit hlavně konec energetického spalování fosilních paliv. Touto cestou se vydává celý technologicky vyspělý svět a ignorovat tyto trendy by bylo chybou. Nebudu se zde rozepisovat o nutnosti nových zdrojů jaderné energie, která jediná je schopna pokryt zvyšující se nároky na dostatek elektrické energie v místě a čase její akutní potřeby. To jsme si jistě schopni představit v praxi, co by způsobila orientace pouze na solární nebo kinetické zdroje. Nebude foukat vítr, slunce v noci nesvítí a nedostatek vody neumožní využít kapacity vodních elektráren. Na tyto katastrofické scénáře by měla být vláda prosazující urychlení odstavování “nečistých” zdrojů energii připravena.

Čtěte také
Útlum těžby OKD vyjde na 14,5 miliardy
Letecké dopravy se boj proti CO2 netýká?

Tento úvod je potřeba k pochopení situace v Moravskoslezském kraji, kde žiji, bydlím a hovořím s lidmi. OKD je podnik s dlouholetou tradici a ta je spojena s provázáním tohoto podniku do jednoho celku s ostatními podniky jako je zpracování železa a oceli, výroba koksu a chemicky průmysl. Tento kraj má také jednu zvláštnost, kterou byste v Evropě hledali docela těžko. Mám na mysli centralizované zásobování teplem. Tento efektivní zdroj tepla byl realizován právě pro snížení emisi individuálních topných zdrojů a také jako prostředek k efektivnímu využívání tepla produkovaného průmyslovými podniky při primární výrobě. Moravskoslezský kraj je z cca 60-70% závislý na černém uhlí a to z drtivé většiny pocházejícího z dolů náležejících k OKD.

Co bude konec černého uhlí znamenat pro Moravskoslezský kraj a jeho obyvatele?

Náš region potřebuje cca 3 miliony tun uhlí jak pro průmysl, tak pro výrobu tepla pro občany. Rozhodnutí vlády spolu se stanovením nereálných termínu útlumu bez jasného programu náhrady tohoto zdroje energie svědčí spíše o mediálně politickém rozhodnutí než ekonomicky a odborně prodiskutovaném řešení. Zde je třeba upozornit, že například Německo naplánovali útlum a náhradu za uhlí na období 10 až 15 let. To vše dělali hlavně pro získání času a zmírnění sociálních dopadů na občany. Zároveň také nemohu přijmout návrh vlády na řešení pouze horníků bez zohlednění všech dalších profesí, které budou postiženi útlumem. Mé obavy taky míří k růstu nezaměstnanosti. Je výsměchem, když někteří tvrdí, že lidi zvyklé na těžkou manuální práci přeškolíme na odborníky na počítače. Bez jasných restrukturalizačních programů nejsme schopni zabezpečit odpovídající práci pro postižené a hrozí tak další nárůst odchodů mladých lidi z regionu.

Nebude uhlí chybět zejména hutím?

Určitě, to je jeden z velkých problému který vláda vůbec nevzala v potaz nebo vycházela z nepřesných informací. Dovoz z Polska je iluzorní, když oni sami mají nedostatek uhlí a musejí dovážet. Zároveň v minulosti prodalo OKD železniční vlečky polským drahám, a tudíž budeme i v dopravě uhlí z Polska pod dvojím tlakem. Argumentem prý je cena uhlí a možnost dovozu ze zámoří. A není ta cena právě tak výhodná kvůli místní konkurenci a neporostou ceny po nevratných krocích spojených s útlumem?

Doslova v přímém přenosu můžeme porovnávat český přístup s polským. Která země na to jde ve vztahu k uhlí lépe?

Polsko je na uhlí energeticky snad nejzávislejší se zemi EU. Proto otevírá nové kapacity těžby a zároveň se chystá na urychlení výstavbu jaderných elektráren to vše s výhledem na desítky let zohledňujíc energetickou a surovinové bezpečnost spolu se sociálním smírem v zemi. I v Polsku si uvědomují, že končí doba uhelná, ale díky silné pozici v EU si vydobyla možnost se na to připravit a o to asi by mělo jít nám všem i v Čechách na Moravě i ve Slezsku.

Uhlí se stalo terčem klimatických aktivistů. Přinese podle vás překotný odchod od uhlí více užitku, nebo škody?

Uhlí je a stále bude strategickou surovinou. Koks jinak nevyrobíte a chemicky průmysl taky není schopen tuto surovinu nahradit. Nikdo nezpochybňuje konec energetického využití uhlí, je to příliš cenná surovina, abychom ji jen tak spalovali a zvyšovali znečištění ovzduší. Sám jsem velkým zastáncem nových technologii a kvituji snahy orientovat se například na energetické využití vodíku. Mimo jiné jej lze získat taky při zpracování uhlí. Ale zde naše vláda trochu zapsala a tento perspektivní obor zatím nepodporuje dostatečně, škoda. Proto, když někteří křičí po zákazu uhlí, měli by také seriózně říci, jak jej nahradit a kolik to bude stát. Každý se muže přivázat ke stroji a deklarovat tak mediálně své postoje. Z druhé strany by také měl nést zodpovědnost za své činy. Neměli by zároveň odmítat uhlí a následně i jadernou energetiku, to není ani seriózní ani prakticky realizovatelné. O to víc mne udivují aktivističtí politici v Bruselu, ale i v jiných státech, kteří jsou ochotni hlasovat pro subvencovaní elektromobility, i když už všechna čísla hovoří o masivní uhlíkové stopě při výrobě. Dnes snad již jsme dále a vnímáme chyby, které se staly, když se začalo masivně podporovat pěstování rostlin pro biopalivo místo potravin, když na každém vršku měl být větrník, aniž by někdo uvažoval o transportu vyrobené elektrické energie. Proto doufám v rozum a apeluji na chladné hlavy při hodnocení reality i vůči problematice uhlí.