Doba čtení:1 m, 54 s
EU na energetickou krizi zareagovala tím, že se pokusí o ještě více OZE. Už se ale neřeší, že z hlediska rychlosti, dostatku výrobních a realizačních kapacit, toho není možné docílit,“ řekl na konferenci „Lze očekávat návrat k energetické stabilitě?“, která se konala v rámci 63. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně ředitel strategie ve společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.
Podle něj je dekarbonizace nutná, ale musí být pozvolná. „Nezpochybňuji paradigma dekarbonizace, ale paradigma revolučně rychlé dekarbonizace. Dekarbonizace nastane tak jako tak. V roce 2100 nebudeme spalovat uhlí a v západním světě pravděpodobně ani zemní plyn, ovšem do té doby máme ještě 78 let, kdy budeme tato média, především zemní plyn, potřebovat,“ citoval Macenauerova slova server prumyslovaekologie.cz.
EU je na fosilní energii v současné době závislá z 67%. Podle Macenaurea neexistuje možnost, díky které bychom se mohli obejít bez fosilní energie a dosáhnout v roce 2030 ani 2050 dekarbonizované energetiky.
Macenauer upozornil na situaci Německa, které sice za obřích nákladů postavilo v uplynulých letech velké množství obnovitelných zdrojů, ale i přesto 76 % jeho energetiky stále tvoří fosilní energie. To je více než evropský průměr EU.
Budinský: Uhlí teď potřebuje podporu, ne novou daň
Česká republika je na fosilních energiích paradoxně znatelně méně závislá než „zelené“ Německo. „Mimo jiné proto, že jsme nedali sbohem jádru, což byl z pohledu dekarbonizace nepochybně správný krok. Diskuze o jádru je absurdní, jde pouze o boj zájmových skupin a politiky. Nikoliv o tom, jestli se vyplatí,“ upozornil Macenauer.
Společnost EGÚ Brno vyhotovila výhled, v němž jsou modelovány 3 varianty transformace energetiky od fosilních paliv směrem k novým médiím. „Z analýz jednoznačně vyplývá, že tempem, které si EU určilo, není možné nahrazovat fosilní zdroje obnovitelnými,“ varoval Macenauer.
Na vině jsou nízká využití instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů. Je známo, že 1 GW fotovoltaiky vyrobí v podmínkách ČR za rok zhruba 1 TWh elektrické energie, 1 GW větrných zdrojů přibližně 2 TWh. Srovnatelně – 1 GW jaderného zdroje vyrobí přibližně 7,2 TWh. Právě tato čísla limitují rychlost přechodu energetiky k obnovitelným zdrojům.