Doba čtení:2 m, 7 s
Dvě varianty prolomení limitů těžby hnědého uhlí na severu Čech chce v březnu navrhnout vládě ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Buď jen na lomu Bílina, kde panuje plná shoda, nebo ještě malé prolomení na lomu ČSA. V druhém případě by bagrům musela ustoupit velká část domů na jižní straně Horního Jiřetína. Za oběť by padlo 170 stavení, což je zhruba pětina města. Napsala to Mladá fronta DNES.
„Mezními variantami, které pan ministr Mládek nepreferuje, jsou zachování současných limitů a jejich úplné prolomení znamenající bourání celých obcí. Zbylými možnostmi jsou posunutí hranic těžby pouze na dolu Bílina, které by žádné bourání neznamenalo, a dále pak varianta, která by znamenala i částečné prolomení limitů na dole ČSA. Včetně bourání omezeného množství lidských sídel přibližně v rozsahu, který uvádíte, nikoliv celé obce,“ potvrdil deníku Miroslav Kynčl z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu.
Starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt je ostře proti. „I na jihu bydlí lidé, kteří mají udržované domy, chtějí tu žít. Je tam navíc podnik Cannoneer. Už teď se tu nedá spát s otevřeným oknem a tohle by znamenalo ještě větší kravál a prach v celém městě. A zničila by se komunikace na Most,“ upozornil starosta. Horní Jiřetín není jediné ohrožené místo. Těžba by se posunula i dále k okraji osady Černice a k Litvínovu, kde by se zastavila jen několik set metrů od sídliště Janov a vilové čtvrti Hamry a zničila by silnici spojující Jiřetín s Mostem.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že podporuje pouze takové úpravy limitů, které nepovedou k zásahům do lidských obydlí. Podobně se vyjádřil i ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Je to nepřijatelné. Můžeme diskutovat maximálně o Bílině, kde nejsou ohrožena obydlí občanů,“ dodal šéf ANO. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) musí být před případným prolomením limitů jasné, zda je uhlí potřeba.
Pro majitele velkolomu ČSA, Severní energetickou, je však prolomení limitů, které přijala vláda v roce 1991, klíčové. Za jejich hranicí je 750 milionů tun kvalitního hnědého uhlí. „Podle nyní platných limitů můžeme těžit ještě 17,5 milionu tun. Při těžbě 3,5 milionu tun ročně je to asi na pět let, konec by nastal v letech 2021 či 2022,“ uvedl ředitel lomu ČSA Pavel Kounovský.
Ani Mládkův nejvstřícnější návrh těžaře příliš neuspokojuje. „Varianty jsou dobré v tom, že jde konečně o prolomení limitů, jejich ekonomická smysluplnost v téhle podobě je však druhá věc. Uhlí tím směrem končí a těžili bychom po určitý čas čistou skrývku,“ řekl MF DNES Kounovský.